Do čela Městské policie Plzeň nyní nastupuje bývalý policista s téměř čtyřicetiletou praxí Ing. Petr Vlk. Petr k policii nastoupil již v roce 1982, takže v uniformě prožil revoluci, následná divoká devadesátá léta, byl přímý účastník "bitvy cikánů s kováři", a také se účastnil přestřelky u Plzně, během které padl mladý policista. Od roku 1993 přešel ke kriminální policii, od roku 2003 vedl obvodní oddělení Skvrňany a poslední dva roky své služby u policie strávil jako vrchní komisař na Správě plzeňského kraje. Policejní práci i Plzeň tak zná doslova jako své boty.
"Více než polovinu života jsem strávil v policejní uniformě a na ulici, řekl jsem si, že ještě nepatřím do starého železa a mé zkušenosti by mohly Plzeňákům pomoci," řekl nám bývalý kapitán policie Petr Vlk a nyní již velitel Městské policie Plzeň.
Výše uvedené případy, na které přímí účastníci asi nikdy nezapomenou
Období po listopadu 1989 přineslo mnoho změn a také obrovský nárůst kriminality. Byla to doba plná euforie, společenských změn i relativně snadného nabytí velkých peněz a také brutálního boje zločineckých skupin. Některé plzeňské romské rodiny se po vzoru sicilských zločineckých rodů pokusily ovládnout moc v centru města a tak došlo i k tomuto případu, kterému se tenkrát říkalo "Bitva cikánů s kováři". Tenkrát mladého podporučíka Vlka můžete vidět hned na první fotografii v článku:
Bitva cikánů s kováři na náměstí
25 let městské policie Plzeň: "Černí šerifové" - předchůdci MP Plzeň
O sedm let později se osobně účastnil přestřelky s kosovskými Albánci, během které padl policista Jiří Hrubý. "Na situaci, kdy na silnici kousek od vás leží váš mrtvý kolega a kamarád, a jeho vrah na vás zpoza stromu dál střílí, nezapomenete nikdy. Až tehdy jsem si uvědomil, co vše tahle práce skutečně obnáší," uvedl nám Petr Vlk.
Jirka Hrubý padl ve 23 letech při plnění služebních povinností
Přesně před dvaceti lety byl u Plzně zastřelen mladý policista, vzpomínáme!
My jsme novému veliteli položili několik otázek:
Jak z pohledu své mnohaleté praxe hodnotíte vývoj kriminality v Plzni?
Pokud se podíváme na vývoj kriminality z pohledu statistiky, tak je třeba říci, že je zde již řadu let každoroční pokles jak u trestných činů, tak i u přestupků. Jinou otázkou je, jak je bezpečnostní situace vnímána samotnými občany, neboť to, že je v Plzni bezpečno ještě neznamená, že mezi občany převažuje též pocit bezpečí.
Jaký je Váš názor na aktuální přístup občanů k policistům a strážníkům? Jaký vidíte rozdíl z pohledu veřejnosti na tyto dvě složky?
Já bych zde neodděloval tyto dvě bezpečnostní složky, neboť základem je u obou snaha o bezpečnost občanů. Přístup občanů bude vždy v souladu se zkušenostmi, které každý občan ve styku jak s policisty, tak strážníky získá. Každý strážník si svoji autoritu buduje při výkonu služby sám svým vystupování a jednáním. Tuto autoritu mu nedá uniforma, ale jen poctivá práce při výkonu služby a komunikace s občany.
Jak si představujete novou koncepci řízení a činnosti městské policie?
Ono zde nejde ani tak o novou koncepci. Jedná se spíše o dodržování toho, k čemu byla městská policie před třiceti lety zřízena. Tedy dohled nad dodržováním pravidel občanského soužití a obecně závazných vyhlášek obce i ochrany a bezpečnosti osob a majetku, zejména při pěší obchůzkové činnosti v ulicích města.
Řešení závažnějších bezpečnostních problémů a vyhledávání a objasňování trestné činností je doménou PČR. Je zde rovněž třeba velmi úzká spolupráce mezi městskou policií a PČR tak, aby byly síly obou složek efektivně využity ku prospěchu občanů.
Jaká je hlavní priorita práce městské policie?
Jedná se zejména o preventivní obchůzkovou činnost v ulicích města, protože občan díky působení strážníků v ulicích očekává, že nedojde k žádnému ohrožení bezpečnosti či narušení veřejného pořádku, což je mnohem lepší, než když se musí protiprávní jednání řešit až poté, co k němu dojde. Prevence je vždy efektivnější.
Veřejnost samozřejmě nejvíce zajímá bezpečnost na ulicích, čím jí podle vás městská policie nyní zvýší?
Právě zvýšením počtu pěších hlídek pohybujících se v ulicích. Strážníci se budou pohybovat převážně v jim přidělených okrscích, kde získají větší místní a osobní znalost. Tím se zlepší komunikace s občany v okrsku, tedy i získávání poznatků, kam efektivně výkon služby zaměřit. Zvýšení počtu strážníků samozřejmě počítá s přehodnocením nutnosti potřeby některých funkcí u MP které jsou převážně administrativního rázu a využití těchto strážníků prioritně v přímém výkonu služby.
To že budou provozovány prioritně pěší hlídky neznamená, že se občané nedočkají pomoci v nouzi při volání na naši tísňovou linku, na toto jsou vyčleněny autohlídky služby celoměstských činností a v rámci vzájemné spolupráce i prvosledové a další hlídky PČR.
Co byste chtěl vzkázat občanům ohledně bezpečnosti na ulicích?
Občany města bych chtěl požádat, aby strážníkům důvěřovali a nebáli se na ně obracet s žádostí o pomoc, když je potkají na ulici a svěřit se jim, pokud budou mít nějaký problém. Naším cílem je, aby se občané cítili bezpečněji. Mohu je ujistit, že pro to vynaložíme maximum úsilí, aby tomu tak bylo.
Doneslo se nám, že preferujete jednočlenné hlídky ulicích i to, že si na ně strážníci stěžují. Mají strach, že zasahovat v jednom proti pachateli či pachatelům je pro ně nebezpečné, a že nebudou chráněni ani po právní stránce, kdy v případě následného vyhodnocení zákroku jim bude chybět svědectví kolegy. Co vy na to?
Ano, i ke mně se tyto informace donesly. V první řadě je třeba říci, že činnost strážníka je víceméně činností preventivního rázu a pachatelé proti nimž strážníci zakročují jsou, zejména v denní době, spíše pachatelé drobných přestupků. Tyto situace by měl umět strážník, s přihlédnutím k jeho vybavení a výcviku, vyřešit stejně, jako je to obvyklé u většiny bezpečnostních sborů ve světě.
Pokud jde o obavy z důkazní nouze při prováděném zákroku, tyto jsou zbytečné, neboť již dnes jsou strážníci vybaveni osobními kamerami pro záznam zákroku a v současnosti je prováděno testování kamer nové generace s možností on-line přenosu přímo na operační středisko. Samozřejmostí je využití záznamů pro správní řízení při řešení přestupků před správním orgánem.
