Od malých krámků a prvorepublikových obchodních domů přes slavný Prior až po dnešní rozsáhlá nákupní centra, historie obchodních domů je zároveň příběhem měnícího se životního stylu několika generací Plzeňanů.
První obchodní domy vznikaly už za první republiky
Ještě na počátku 20. století se v Plzni nakupovalo především v menších specializovaných obchodech. Zákazníci navštěvovali zvlášť prodejny s potravinami, textilem, obuví nebo domácími potřebami. S rozvojem průmyslu, růstem počtu obyvatel a zvyšující se životní úrovní se začal prosazovat nový způsob obchodování, který umožňoval nakoupit široký sortiment zboží pod jednou střechou.
Jedním z průkopníků moderního prodeje byla společnost Baťa. V roce 1929 působil ve Zbrojnické ulici její obchodní dům. Baťa přinášel nové obchodní metody, důraz na reklamu, moderně upravené výkladní skříně i promyšlenou organizaci prodeje.
Skutečným symbolem nástupu velkých obchodních domů se však stal podnik Brouk a Babka, který byl slavnostně otevřen 17. září 1932 v dnešní ulici Bedřicha Smetany. Společnost založená Jaroslavem Broukem a Josefem Babkou patřila mezi významné obchodní firmy meziválečného Československa. Její plzeňská pobočka vznikla přestavbou někdejšího bankovního paláce Merkur. Úpravu budovy navrhl plzeňský architekt Václav Neckář, který původní objekt přizpůsobil požadavkům moderního obchodního domu.
Zákazníci zde mohli vybírat z rozsáhlé nabídky textilu, oděvů, domácích potřeb a dalšího spotřebního zboží. Firma kladla velký důraz na reklamu, přehledné uspořádání jednotlivých oddělení a pohodlí nakupujících. Obchodní dům tak představoval nejen místo prodeje, ale také symbol moderního městského života.
Konkurenci představoval obchodní dům ASO
Ve třicátých letech se obchodní život v Plzni dále rozvíjel. Vedle firmy Brouk a Babka a obchodního domu Baťa se významným konkurentem stal obchodní dům ASO, který působil v prostoru dnešní Americké třídy. Jeho historie byla spojena s objektem kina Elektra a se sokolským hnutím, které se podílelo na vybudování tohoto obchodního a společenského komplexu.
ASO nabízelo podobně jako ostatní moderní obchodní domy široký sortiment spotřebního zboží. Vznik několika velkých obchodních podniků během poměrně krátké doby ukazoval, že Plzeň patřila mezi hospodářsky významná československá města. Obchodní domy mezi sebou soupeřily nejen cenami a nabídkou, ale také reklamou, vzhledem výloh a službami zákazníkům. Právě toto období položilo základy moderního maloobchodu ve městě.
Po roce 1948 přišlo znárodnění
Druhá světová válka a následné politické změny výrazně zasáhly do fungování soukromého podnikání. Rozhodující zlom nastal po únoru 1948, kdy byly velké obchodní podniky znárodněny. Původní soukromé značky postupně mizely a obchodní domy přecházely pod státní správu. Z někdejšího podniku Brouk a Babka se stal Dům textilu, později byla budova spojována také s názvem Zdroj.
Obchodní domy nadále sloužily veřejnosti, jejich fungování se ale podřídilo centrálně plánovanému hospodářství. O sortimentu, zásobování a cenách již nerozhodovali soukromí podnikatelé, ale státní obchodní organizace. Přesto si původní obchodní budovy zachovávaly významné místo v životě města a zůstávaly důležitými nákupními cíli.
Prior se v roce 1968 stal novým symbolem Plzně
Další významná kapitola plzeňské obchodní historie se začala psát 20. září 1968. Právě v tento den byl na dnešní Americké třídě otevřen nový obchodní dům Prior, který patřil mezi nejmodernější obchodní zařízení své doby v Československu.
Budova vznikala v letech 1965 až 1968 podle návrhu architektů Zbyňka Tichého, Václava Zoubka a Jaroslava Pekla. Náklady na její výstavbu přesáhly 40 milionů tehdejších korun. Prior nabízel přibližně 5 600 metrů čtverečních prodejní plochy a soustřeďoval široký sortiment zboží. Zákazníci zde mohli nakupovat oděvy, obuv, elektrospotřebiče, nábytek, hračky, sportovní potřeby i další výrobky pro domácnost.
Velkou atrakcí byly první jezdící schody v Plzni, které se pro řadu návštěvníků staly samy o sobě důvodem k návštěvě obchodního domu. Otevření Prioru vyvolalo mimořádný zájem veřejnosti. Už během prvního dne dosáhly tržby přibližně 4,5 milionu korun a nápor zákazníků byl tak velký, že bylo nutné usměrňovat jejich pohyb.
Prior se postupně stal jedním ze symbolů moderní Plzně. Lidé sem nechodili pouze nakupovat, ale také se setkávat, prohlížet si nové výrobky nebo shánět zboží, které v menších prodejnách nebylo běžně dostupné. Pro několik generací Plzeňanů představoval Prior hlavní obchodní dům ve městě a jeho návštěva patřila k běžnému životu.
Obchodní domy se začaly přesouvat také na sídliště
V sedmdesátých a osmdesátých letech se Plzeň rychle rozrůstala. Výstavba panelových sídlišť přinesla potřebu nových obchodů a služeb také mimo historické centrum. Jedním z nejvýznamnějších příkladů se stal obchodní dům Centrum na Doubravce, otevřený v roce 1972. Jeho autorem byl architekt František Lojda. Budova byla navržena jako obchodní a společenské centrum nové obytné čtvrti. Charakteristickým prvkem bylo otevřené atrium, kolem něhož byly rozmístěny jednotlivé prodejny a služby. Obyvatelé Doubravky zde mohli nakupovat textil, obuv, domácí potřeby a další zboží. Součástí centra byly také provozovny občerstvení a služeb.
Podobná menší obchodní střediska vznikala postupně i v dalších plzeňských čtvrtích. Jejich hlavním úkolem bylo zajistit základní nákupní možnosti v blízkosti bydliště, aby obyvatelé nemuseli za každým nákupem cestovat do centra města. Centrum Doubravka si svou obchodní funkci zachovalo i po roce 1989. V roce 1995 bylo zastřešeno původní atrium a v roce 2013 prošel objekt rozsáhlou modernizací.
Po sametové revoluci přišla nová éra obchodování
Rok 1989 znamenal další zásadní změnu. Československý maloobchod se začal postupně otevírat zahraniční konkurenci a někdejší státní obchodní podniky procházely privatizací. Proměnou prošel také plzeňský Prior. V devadesátých letech ho převzala společnost K-Mart a později se dostal pod značku Tesco. Do města začaly vstupovat zahraniční obchodní řetězce a vedle tradičních obchodních domů se objevovaly supermarkety, diskontní prodejny a specializované velkoprodejny.
Změnil se také způsob nakupování. Stále více domácností vlastnilo automobil, což umožňovalo vyjíždět za většími nákupy mimo centrum města. Nové obchodní areály proto začaly vznikat v blízkosti hlavních dopravních komunikací, kde byl dostatek prostoru pro rozsáhlá parkoviště.
Borská pole přinesla první velké nákupní centrum
Za jeden z nejvýznamnějších mezníků novodobé historie plzeňského obchodu lze označit 11. listopad 1998. Tehdy bylo otevřeno Nákupní centrum Borská pole, první velké nákupní centrum s hypermarketem v Plzni a Plzeňském kraji. Jeho hlavní součástí byl francouzský hypermarket Carrefour. Investice do obchodního areálu dosáhla přibližně 1,5 miliardy korun.
Nové centrum nabízelo nejen rozsáhlou prodejnu potravin a spotřebního zboží, ale také menší specializované obchody, restaurace a další služby. Samozřejmostí bylo velké parkoviště pro zákazníky. Pro Plzeňany představovalo otevření centra zásadní změnu. Namísto návštěvy několika různých prodejen mohli většinu nákupů vyřídit na jednom místě.
Carrefour byl později nahrazen společností Tesco a obchodní zóna na Borských polích se postupně rozšiřovala o další prodejny. Právě konec devadesátých let tak odstartoval období rychlého rozvoje velkých nákupních areálů, které postupně změnily podobu maloobchodu v celém městě.
Na počátku nového tisíciletí přibývala další obchodní centra
Po roce 2000 pokračoval rozvoj obchodních center mimo historické jádro Plzně. V roce 2001 vzniklo obchodní centrum na Rokycanské třídě, které rozšířilo nákupní možnosti zejména pro obyvatele východní části města.
Dalším významným projektem se stala Olympia Plzeň v Černicích, otevřená v roce 2004. Toto rozsáhlé obchodní centrum spojilo hypermarket, desítky specializovaných prodejen, restaurace a další služby. Jeho poloha u významných dopravních komunikací umožnila snadnou dostupnost nejen obyvatelům Plzně, ale také zákazníkům z širšího okolí.
Významnou změnu přinesl také rok 2007, kdy bylo otevřeno obchodní a zábavní centrum Plzeň Plaza v blízkosti historického centra města. Na rozdíl od obchodních areálů na okrajích Plzně nabídla Plaza moderní nákupní prostředí v docházkové vzdálenosti od centrální části města. Vedle obchodů se důležitou součástí centra stalo multikino, restaurace a další možnosti trávení volného času.
V dalších letech pokračovalo rozšiřování obchodních zón, například v oblasti Bor. Postupně se prosazovaly také samostatné velkoprodejny nábytku, elektroniky, sportovních potřeb a potřeb pro domácnost. Plzeň se tak během poměrně krátkého období proměnila z města s několika tradičními obchodními domy v regionální nákupní centrum s rozsáhlou sítí moderních prodejen.
Tradiční obchodní domy hledají nové využití
Rozvoj velkých nákupních center měl zásadní dopad na původní obchodní domy. Část zákazníků začala dávat přednost novým obchodním areálům, které nabízely širší výběr zboží, snadné parkování a doprovodné služby. Starší budovy se proto musely postupně přizpůsobovat novým podmínkám. Některé prošly rekonstrukcí, jiné změnily své využití. Příkladem je někdejší obchodní dům Brouk a Babka, jehož budova v centru Plzně zůstala zachována, ale postupně začala sloužit jiným komerčním účelům.
Podobný vývoj lze sledovat také u dalších historických obchodních objektů. Jejich původní význam se sice změnil, nadále však představují důležitou součást architektonické a obchodní historie města. Naopak Centrum Doubravka ukazuje, že i obchodní domy vzniklé v období socialismu mohou po modernizaci úspěšně fungovat v současném prostředí.
Téměř sto let obchodních proměn
Pohled do historie plzeňských obchodních domů ukazuje, jak výrazně se během necelého století proměnil každodenní život obyvatel města. Každé období přitom zanechalo ve městě svou stopu. Některé obchodní domy zanikly, jiné změnily názvy nebo využití a další slouží zákazníkům dodnes.
Historie plzeňských obchodních domů proto není jen příběhem prodeje a nakupování. Je také svědectvím o hospodářském rozvoji města, proměnách architektury, společenských zvyklostech a životě několika generací Plzeňanů.
Foto: Archiv města Plzně
