Kriminalisté se zabývají dalším případem podvodu takzvaným "falešným bankéřem", jehož obětí se stala žena z Plzeňska, která přišla téměř o milion korun.
"Podle dosud zjištěných skutečností kontaktovala poškozenou jednatřicetiletou ženu údajná zaměstnankyně jedné bankovní společnosti s tím, že došlo ke zneužití jejího občanského průkazu a mohlo by tak dojít ke zneužití finančních prostředků, které má uložené na účtech.
Pracovnice banky poškozenou následně přepojila na krizového managera, který ženě ochotně vysvětlil, jak má postupovat, aby nepřišla o své úspory. Sdělil jí, že prostřednictvím bitcoinmatu musí peníze převést na rezervní účet, a s tím jí také ochotně pomohl a zaslal jí QR kódy," popsala nám tento velice častý podvod mluvčí policie.
Podvodníci si chtěli oběť dle všeho pojistit a následoval proto další telefonát. "Poškozenou poté kontaktoval další muž, který se vydával za policistu. Ten ji uklidnil, že postupuje správně. Žena následně vložila do bitcoinmatu celkem jeden milion korun po dvaačtyřiceti vkladech," doplnila mluvčí.
Žena až druhý den zjistila, že byla podvedena a věc oznámila na policii. Policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu a přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči dat. Případem se nadále zabývají.
Policie opakovaně varuje
Policisté přijímají desítky podobných oznámení o podvodech a neoprávněných přístupech k počítačovým systémům a nosičům informací. Případy se týkají zejména odcizení finančních prostředků z bankovních účtů, jejichž majitelé využívají elektronické bankovnictví.
Často se jedná o krádež identity například pomocí tzv. phishingu, tedy podvodných technik využívaných k získávání citlivých údajů například hesel, čísel kreditních karet, rodného čísla a podobně, kdy komunikace napodobuje nebo předstírá například, že jde o technickou podporu banky, nebo poskytovatele služeb.
Pachatelé se také často vydávají za jiné osoby a vystupují jako přátelé ze sociálních sítí, nebo například pracovníci banky. Mnohdy si zjišťují čísla mobilních telefonů na stránkách uživatelů sociálních sítí, kde je vlastníci zveřejňují, aniž by si uvědomili, že může být jejich telefon zdrojem získání peněz pro podvodníky.
Pachatel se ve většině případech vydává za pracovníka peněžního ústavu, tvrdí, že je účet dotyčného napaden a je třeba okamžitě udělat nové zabezpečení. Následuje vylákání údajů k účtu, platební kartě, telefonu či internetovému bankovnictví, a také žádost o potvrzovací kódy.
Následně dochází k okamžitým převodům peněz, většinou na zahraniční účty. Dohledání pachatele je v těchto případech velmi obtížné a v případech, kdy lidé sdělí své údaje třetí osobě, banka zamítne reklamační řízení, jelikož porušili vzájemné ustanovení z obchodní smlouvy s bankou.
K vylákání peněz dochází i jinak, když se uživatel například přes odkaz v mailu „proklikne“ na nastražené falešné stránky, které vypadají jako přihlašovací stránka služby či bankovnictví a zde vyplní údaje, které tak získá pachatel. Vždy se přesvědčte, že se nacházíte na správných stránkách peněžního ústavu.
Byly zaznamenány i případy zasílání dotazníků k zamezení dalších podvodů, které vypadaly jako zaslané bankou a byly i podepsané, kde bylo vyžadováno vyplnění bankovního spojení, PIN kódu i osobních údajů. Pokud podobný dotazník vyplníte, může samozřejmě dojít ke zneužití vaší platební karty nebo účtu.
Číslo účtu a údaje platební karty mohou podvodníci zachytit také v nezajištěných sítích wifi.
Policie radí:
- V žádném případě nikomu, ani svým profilovým přátelům, nesdělujte čísla mobilních telefonů ani čísla platebních karet nebo kódy pro potvrzení plateb.
- Banka nikdy nezasílá zprávy, ve kterých by klienta žádala o jeho přihlašovací údaje nebo číslo karty.
- V případě telefonického kontaktu, pokud si nejste jisti, že skutečně mluvíte se zástupcem banky, ukončete hovor a kontaktujte banku osobně.
- Pro případ ztráty platební karty či podezření na podvodné jednání mějte uložený ověřený kontakt na banku.
- Pokud obdržíte do své e-mailové schránky zprávy od neznámého adresáta či nevyžádané zprávy, nikdy neotvírejte přílohy těchto zpráv. V přílohách se může nacházet spustitelný soubor, který může obsahovat škodlivý vir či malware, který infikuje váš počítač. Podobné viry odhalí jen některé antivirové programy.
Policie také eviduje případy, kdy se ozve zájemce o zboží, ale žádá po prodávajícím zaplatit dopravu s tím, že kupující zašle peníze za zboží i dopravu následně. Poté ale podvodníci vymýšlí výmluvy, že došlo k zachycení zboží na celnici, je třeba zaplatit celní poplatek, pojištění a podobně a platbě se vyhýbají. To vše jsou samozřejmě smyšlené legendy a je velice pravděpodobné, že přijdete jak o prodávané zboží, tak o platbu.
Neposílejte peníze, jste-li v pozici prodávajícího.
Velice často také podvodníci nabízejí na inzertních portálech zboží, za které požadují předem platbu na účet. Po jejím obdržení ale přestanou komunikovat a kupujícímu zaplacené zboží nezašlou.
Snahou o podvod jsou také různé nabídky rychlého zbohatnutí, v žádném případě nereagujte na reklamy nabízející zázračné investování. Kdo nerozumí finanční problematice, měl by se obrátit na prověřeného investičního poradce a nespoléhat na neznámou osobu z internetu.
Foto ilustrační
