Od neděle informujeme o havárii nedaleko Dýšiné, kde malý soukromý vrtulník zavadil o dráty vysokého napětí a dva ze tří přerušil.
Veškeré podrobnosti tohoto případu naleznete zde:
Pilot vrtulníku, který u Dýšiné vletěl do vedení vysokého napětí, neriskoval poprvé
"Ten člověk ani neví, že měl z prdele kliku. Nepřistát po tomto incidentu bylo obrovský hazard, tady už šlo o život a nejen jeho," komentoval jednání muže bývalý dlouholetý pilot LZS
Policie hledá svědky
Krátce po vydání článku požádali kriminalisté o zveřejnění výzvy k případným svědkům. "Kriminalisté se zabývají případem poškození vedení vysokého napětí, ke kterému došlo v neděli 20. dubna krátce před půl osmou večer v obci Dýšina části Nová Huť a v rámci prověřování žádají očité svědky události, kteří by mohli k celé události poskytnout informace, popřípadě mají videozáznam této nehody, aby se neprodleně dostavili na nejbližší služebnu Policie České republiky nebo zavolali na linku 158," uvedla jejich mluvčí.Jednání pilota odsuzují i profesionálové z LZS
Jednání devětačtyřicetiletého podnikatele z Klatovska Zdeňka B., který s vrtulníkem v neděli letěl, odsoudil mimo jiné i bývalý armádní pilot, který v našem kraji létal i s vrtulníky Letecké záchranné služby: "Ten člověk ani neví, že měl z prdele kliku. Nepřistát po tomto incidentu byl obrovský hazard, tady už šlo o život a nejen jeho." Včera jsme se s tímto bývalým profesionálním dlouholetým pilotem LZS sešli a on nám objasnil, co konkrétně ho na jednání podnikatele tak moc nazdvihlo ze židle: "Je to jednoduché, při jakémkoli podezření na kontakt s překážkou musí pilot co nejdříve přistát a zkontrolovat technický stav stroje. Pokračování v letu bylo naprostou nezodpovědností a obrovským hazardem.
Nepamatuju, že by něco takového u nás nebo v zahraničí někdo udělal a takhle hazardoval se životy, ten člověk vůbec nemá ve vzduchu co dělat," doplnil Ivan a připomněl veřejnosti starší případ tragické havárie vojenského vrtulníku Mi-24D u Bezdružic na Tachovsku, kde také došlo ke střetu s vedením vysokého napětí.
Smrt čtyř letců
Dne 16. května 1983 došlo nedaleko Bezdružic k tragédii, která si vyžádala životy čtyř mladých vojáků a znamenala zničení jednoho z tehdy nejmodernějších vojenských vrtulníků v československé výzbroji. Přestože se od nehody uplynuly již desítky let, její okolnosti i důsledky dodnes vzbuzují otázky i tichou vzpomínku.
Čtyřčlenná posádka bitevního vrtulníku Mi-24D s trupovým číslem 0148 ze 4. letky 51. vrtulníkového pluku dislokované na borském letišti v Plzni tehdy odstartovala k rutinnímu cvičnému letu. Ten měl simulovat nízký průlet s vysazením průzkumníků v komplikovaném terénu. Let však skončil tragédií v údolí Úterského potoka, kde vrtulník v malé výšce narazil do vedení vysokého napětí.
Vedení 22 kV, které nebylo zakresleno v tehdy používané mapě překážek z roku 1972, vedlo napříč letovou trasou. Posádka elektrické dráty spatřila až na poslední chvíli, a to přibližně 60 až 100 metrů před sebou. Kapitán vrtulníku kpt. Bohuslav Karkošiak se ve zlomku vteřiny pokusil překážku přeletět, avšak prudkým přitažením ovládacích prvků zpomalil stroj natolik, že vrtulník ztratil vztlak, začal se otřásat a narazil do vodičů.
Následný náraz způsobil vykmitnutí listů hlavního rotoru, které zasáhly a přerušily ocasní nosník. To okamžitě způsobilo ztrátu ovladatelnosti, vrtulník stáčen doprava a o 350 metrů dál dopadl na kamenité úbočí, odkud se zřítil do potoka.
Náraz doprovázela exploze pohonných hmot a munice, která zničila přední část stroje a způsobila smrt všech čtyř členů osádky, vedle kapitána Karkošiaka to byli npor. Vladimír Babka jako pilot-operátor, palubní technik npor. Zbyněk Vostřák a rtm. Roman Kmoch, který byl technikem ve výcviku. Všichni sloužili u útvaru č. 9333 v Plzni na Borech.
Prostor nehody byl krátce po pádu vrtulníku uzavřen a vyšetřování se ujala vojenská policie a vojenská obvodová prokuratura. Těla vojáků byla nalezena bez známek života a zčásti poškozená požárem. Vyšetřovací tým nalezl neporušený záznamník letových údajů SARPP-12, nicméně palubní magnetofon s hlasovou komunikací byl zcela zničen.
Z výsledků vyšetřování vyplynulo, že hlavní příčinou tragédie bylo selhání systému. Elektrické vedení nebylo zakresleno v navigačních mapách, posádka neměla dostatečně sladěné letové návyky a kapitán měl s typem Mi-24D nalétáno relativně málo hodin. Vrtulník byl zcela zničen a škoda vyšplhala na více než 30 milionů Kčs.
Stroj Mi-24D patřil k nejmodernějším bojovým vrtulníkům té doby. Do československé výzbroje byl zařazen v roce 1978, přičemž naše armáda byla první mimo Sovětský svaz, která tento typ obdržela. Celkem jsme získali 28 kusů, z nichž čtyři během služby havarovaly. Stroj s číslem 0148 se do Plzně dostal jako součást přesunu 12 strojů z Prostějova do nově vytvořené letky. V roce 1985 byl typ Mi-24D postupně nahrazován modernější verzí Mi-24V.
Dnes připomíná místo nehody jen malý pomníček ve stráni, místní obyvatelé si však na událost stále vzpomínají a každý, kdo zavítá do údolí Úterského potoka, může při troše pozornosti najít zapomenuté fragmenty tragického dne, který se zapsal do historie nejen jako symbol technického i lidského selhání, ale i jako tichá připomínka odvahy a obětí vojenských letců.
Další z tragických nehod, mající společného jmenovatele, a to vrtulník a dráty elektrického vedení, byla tragická nehoda britského vojenského vrtulníku Lynx, který se zřítil 9. září 2004 dva kilometry jižně od letiště v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku při mezinárodním vojenském cvičení Flying Rhino a při kterém v něm zemřelo šest britských vojáků, příslušníků jednotky protivzdušné obrany dislokované v Německu.
Vrtulník tehdy při nízkém průletu údolím zachytil o dráty vysokého napětí a elektrický výboj muže na palubě zabil. Stroj se pak zřítil k zemi, jeho zadní část zůstala ve vodě a kabina začala hořet. Těla zemřelých byla z místa nehody odvážena až ve tři hodiny ráno, odklízení trosek vrtulníku ale trvalo několik dalších dní, přičemž práce ztěžoval terén hlubokého údolí řeky. I tenkrát vyšetřovatelé vyloučili technickou chybu a za nejpravděpodobnější příčinu letecké nehody označili lidské selhání.
K podobnému neštěstí došlo například ve Slovenském ráji, kde zahynula čtyřčlenná posádka záchranářského vrtulníku, který se v podvečer 17. července 2015 zřítil, když mířil na pomoc zraněnému dítěti.
Posádka tenkrát vyrazila z Popradu na základě výzvy k akutnímu zásahu, kdy desetiletý chlapec utrpěl vážné poranění hlavy při pádu v těžko přístupném terénu. Ke kontaktu s dispečinkem došlo kolem půl sedmé večer a během několika minut byl stroj ve vzduchu.
V kritické fázi letu při přeletu nad roklinou došlo ke kontaktu vrtulníku s elektrickým vedením. Ocelové vodiče pravděpodobně skryté ve vegetaci zachytily stroj v malé výšce, podle svědků letěl ve výšce přibližně 40 až 50 metrů nad zemí. Následoval pád přímo do řečiště řeky Hornád, kdy při nárazu došlo k destrukci přední části trupu a požáru, který vyřadil část palubní elektroniky.
Přestože všichni čtyři členové posádky měli za sebou dlouhou a respektovanou kariéru ve službě, která si žádá odvahu a absolutní nasazení, vyšetřovací komise vyloučila technické selhání stroje a podle závěrů byla nehodě na vině kombinace obtížných podmínek v členitém terénu a moment překvapení způsobený neviditelnou překážkou.
V souvislosti s vrtulníky naší armády můžeme konstatovat, že od roku 1992 došlo k haváriím celkem devětkrát. Sedm lidí přitom zahynulo, dalších osmnáct bylo zraněno. Nejtragičtěji dopadla kolize bitevníku Mi-24 u Plzně v roce 1992, která si vyžádala tří životy, při které bylo příčinou nezvládnutí pilotáže po vlétnutí do oblačnosti, kdy kapitán vrtulníku přecenil své schopnosti a měl nízkou rozlétanost, a pak havárie, k níž došlo o šest let později u Slatinic na Olomoucku, kde havárii stejného typu stroje nepřežil nikdo z čtyřčlenné posádky.
Jen pro zajímavost je možné poukázat na patrně nejsledovanější nehodu vrtulníku, která se stala v říjnu 2001. Tenkrát šlo o vrtulník Mi-8, kterému při převozu bývalého amerického astronauta Eugena Andrewa Cernana a kosmonauta Vladimíra Remka došlo palivo. Tehdy se zranilo 12 osob.
Zdroj:
Letecká badatelna
Vyšetřovací spis
Správní archiv MO Olomouc
