Na nebezpečí jako první upozornil Karel Makoň z DESOP. „Samozřejmě nechci vyvolávat paniku nebo jakékoli davové šílenství či nenávist vůči liškám. Varování patří především lidem, kteří manipulují při výkonu svého povolání s živými či mrtvými liškami nebo přicházejí do kontaktu s jejich trusem. Problém se ale týká i široké veřejnosti, protože lišky se často pohybují i přímo v zástavbě, kde nacházejí hojnost potravy v zahradách, na neudržovaných plochách či v okolí popelnic,“ vysvětluje Karel Makoň.
Dle údajů SVÚ je Plzeňský kraj po Karlovarském a Libereckém třetí nejzasaženější oblastí České republiky a přítomnost lišek, nakažených zmiňovaným parazitem a pohybujících se v bezprostřední blízkosti lidí, je znepokojivá.
Základem prevence je samozřejmě používat rozum, opatrnost a dbát hygieny. Jak již název napovídá nemoc rozšiřují nejčastěji lišky. Hlídejte tedy prosím své děti i na své psy a pokud někde spatříte uhynulou lišku, v žádném případě se jí nedotýkejte a upozorněte městskou policii.
Jako prevence vašim čtyřnohým parťákům stačí pravidelné odčervování, které případnou nákazu zastaví v počátku. V případě podezření z již probíhající nemoci, která se projevuje výrazným a rychlým hubnutím, doporučujeme odnést trus zvířete na veterinu a žádat rozbor.
Měchožil bublinatý (Tasemnice liščí)
Měchožil bublinatý je drobná, 2–5 mm dlouhá tasemnice, která parazituje ve střevě především lišek, příležitostně i psů či koček. Jejím mezihostitelem jsou hlodavci, vzácně se však mohou nakazit i ostatní savci, včetně člověka. V tkáních a orgánech mezihostitele vytváří laločnaté mnohočetné cysty. Onemocnění, které tímto způsobuje, alveolární hydatidóza, končí bez léčby téměř vždy smrtelně.
Mechanismus nákazy
Z polknutého vajíčka se v trávicím traktu vyvine larva, která projde stěnou střeva a putuje organismem, usidluje se v tkáních, nejčastěji v játrech a mozku. Růst larev může připomínat nádor. Pro odstranění je obvykle třeba operace. Člověk jako mezihostitel se může nakazit kontaktem se zamořenou půdou, zvířaty (psi, kočky, lišky), ovocem a zeleninou potřísněnou výkaly zvířat, nakažených tímto parazitem.
Aktuální situace na Plzeňsku:
Od roku 2012 posílá Záchranné stanice živočichů v Plzni uhynulé lišky na pitvu do SVÚ (Státní veterinární ústav) Praha. Nákazu lišek echinokokem si nechávaají zjišťovat od konce roku 2015 a od té doby k pitvě poslali celkem 10 dospělých lišek. Z tohoto počtu bylo na echinokoky pozitivních 7 z nich!
1. – 11/2015 – Plzeň (Zábělá) – dospělý samec – Echinococcus pozitivní!
2. – 12/2015 – Malonice u Horš. Týna – dospělá samice – Echinococcus pozitivní!
3. – 1/2016 – Horšovský Týn – dospělý samec – Echinococcus pozitivní!
4. – 2/2016 – Plzeň (Doubravka) – dospělé zvíře – negativní
5. – 2/2016 – Plzeň (Lobzy) – dospělé zvíře – negativní
6. – 2/2016 – Plzeň (Krkavec) – dospělý samec – Echinococcus pozitivní!
7. – 3/2016 – Plzeň (Doudlevce) – dospělé zvíře – negativní
8. – 4/2016 – Plzeň (Božkov) – dospělá samice – Echinococcus pozitivní!
9. – 6/2016 – Plzeň (Červený Hrádek) – dospělý samec – Echinococcus pozitivní!
10. – 6/2016 – Plzeň (Božkov) – dospělý samec – Echinococcus pozitivní!
Onemocnění člověka
V lednu 2013 vyšetřovali lékaři jednašedesátiletou ženu s nespecifickými symptomy nechutenství, břišního diskomfortu, bolestmi v pravém podžebří a v poslední době také s váhovým úbytkem. Z předoperačního vyšetření byla nápadně zvětšená játra a zobrazovacími metodami byly v játrech identifikované dva obrovské nepravidelné patologické útvary. Na základě tohoto nálezu bylo vysloveno podezření na zhoubný nádor jater. Na koronárním řezu byla patrná obrovská játra s okrsky patologické tkáně.
„Ke stanovení diagnózy provedl chirurg tzv. peroperační biopsii, tedy v době narkózy nemocné odebral část postižených jater a tu jsme za pár minut po dopravení vzorku do bioptické laboratoře vyšetřili.
Nádorové onemocnění jsme následně vyloučili. Ve vzorku z jater byla totiž ložiska nekrózy (rozpad a zánik jaterní tkáně) s okolním zánětem. V rozpadlých oblastech jater byly četné laločnaté a cystické části parazita. Ve spolupráci s parazitology, kteří na základě naší základní diagnózy získali další část jaterní tkáně a provedli sérologická vyšetření z krve pacientky, byla diagnóza definitivně potvrzena jako alveolární echinokokóza. Pro obrovský rozsah postižení jater nebylo možné patologická ložiska se zárodky tasemnice v játrech odstranit.
Nemocná byla následně předána do péče na Infekční kliniku Nemocnice Na Bulovce a protože jsou ložiska u této nemocné inoperabilní, bude léčba pokračovat pravděpodobně až do konce života,“ uvedl ošetřující lékař.
Foto: DESOP
