V okolí Mantova nedaleko Chotěšova se v září 2026 uskutečnil rozsáhlý paleontologický výzkum. Odborníci ze Západočeského muzea v Plzni se zaměřili na geologické vrstvy, v nichž se nachází černé uhlí. Průzkum je zavedl do míst, kde se uhlí začalo dobývat už kolem roku 1780 a která patří k nejstarším oblastem těžby v Plzeňské pánvi.
Výzkumníci přitom využili nejen moderní techniku, ale také historické důlní mapy. Ty jim pomohly vytipovat místa, kde by mohli narazit na zachované uhelné sloje.
Bagry odkryly vrstvy uhlí silné až dva metry
Samotným výkopům předcházelo podrobné studium starých důlních map. Odborníci jejich údaje převedli do současného souřadnicového systému a následně určili nejvhodnější místa pro průzkumné sondy. Těžká technika poté vyhloubila přibližně deset metrů dlouhé rýhy do hloubky čtyř až pěti metrů.
Výsledkem bylo odkrytí pěti uhelných slojí. Čtyři patřily do radnického souslojí a dosahovaly mocnosti 1,3 až dva metry. Pátá sloj, objevená v nýřanském souslojí, byla silná přibližně 70 centimetrů. Ze všech vrstev vědci odebrali vzorky uhlí i okolních hornin. Ty budou nyní podrobeny dalším analýzám.
Mantov byl významnou hornickou obcí
Historie těžby černého uhlí je s Mantovem úzce spojená. Podle informací obce Chotěšov zde po roce 1850 vznikly menší šachty Josef a Mariahilf. Následovalo otevření dolu Hermann v roce 1862, dolu Austria v roce 1889 a dolu Ruska v roce 1912. Rozvoj hornictví výrazně ovlivnil život místních obyvatel i podobu krajiny. Z někdejší zemědělské oblasti se postupně stávalo místo spojené s těžbou a průmyslem.
Hornickou minulost dnes připomínají také dochované stavby. Jednou z nich je bývalá dělnická kolonie Werk v Chotěšově, jejíž domy pocházejí z druhé poloviny 19. století. Kolonie představuje hmotnou připomínku doby, kdy místní doly zaměstnávaly horníky a jejich rodiny. Mantov tak není pouze místem současného vědeckého výzkumu, ale také významnou součástí průmyslové historie západních Čech.
Kdysi tu rostly pravěké pralesy
Uhelné sloje, které paleontologové odkryli, vznikaly v období karbonu, tedy před více než 300 miliony let. Tehdejší krajina se od dnešního Plzeňska zásadně lišila. Panovalo zde teplé a vlhké podnebí a rozsáhlé porosty připomínaly tropické pralesy. Rostly v nich například stromovité plavuně, přesličky a další dávné rostliny.
Právě z nahromaděných rostlinných zbytků, které byly postupně překryty sedimenty a během milionů let vystaveny tlaku a dalším geologickým procesům, vznikalo černé uhlí.
Radnické a nýřanské vrstvy patří k nejvýznamnějším uhlonosným částem geologické výplně Plzeňské pánve. Pro vědce jsou důležité nejen kvůli samotnému uhlí, ale také díky možnosti poznávat dávné rostlinstvo a živočichy.
Vědci hledají stopy dávného života
Odebrané vzorky poslouží k paleontologickému, petrografickému a palynologickému výzkumu. Paleontologové se zaměří na případné pozůstatky dávných organismů. Petrografická analýza umožní zkoumat složení a strukturu hornin, zatímco palynologie se zabývá mikroskopickými rostlinnými zbytky, zejména sporami a pylovými zrny.
Právě ty mohou vědcům pomoci rekonstruovat rostlinstvo, které v oblasti existovalo v době vzniku uhelných slojí. Výzkum tak může přinést nové poznatky nejen o geologickém vývoji Plzeňské pánve, ale také o prostředí, v němž se zdejší uhlí před stovkami milionů let vytvářelo.
Vedoucí výzkumu už na Plzeňsku objevil pravěké ekosystémy
Výzkum u Mantova organizoval Jan Bureš z Centra paleobiodiverzity Západočeského muzea v Plzni ve spolupráci s dalšími odborníky. Bureš se výzkumu karbonských nalezišť na Plzeňsku věnuje dlouhodobě. V odborné práci zveřejněné v roce 2017 například popsal výsledky průzkumů v okolí Nýřan.
Při jednom z nich se podařilo objevit pozůstatky ekosystému mělkého pravěkého jezera se šesti druhy živočichů. Další výzkum přinesl nálezy rostlin zachovaných ve vrstvě sopečného popela, které umožnily lépe poznat podobu někdejšího karbonského pralesa. Podobné objevy ukazují, proč mají uhelné vrstvy Plzeňské pánve mimořádnou vědeckou hodnotu. Nejde jen o někdejší zdroj energie, ale také o geologický archiv dávného života. Zda nové vzorky z Mantova přinesou srovnatelně zajímavé nálezy, ukážou až jejich podrobné analýzy.
Výzkum připomíná téměř zapomenutou minulost
Zářijové práce se uskutečnily v rámci projektu IGP 2025/04 Západočeského muzea v Plzni. Odborníci při nich znovu otevřeli část historie regionu, který byl po dlouhá desetiletí spojen s dobýváním černého uhlí.
Přestože těžba v okolí Mantova už dávno skončila, zdejší podzemí stále uchovává svědectví o průmyslové minulosti i o přírodním světě starém stovky milionů let. Právě tyto dvě kapitoly se nyní díky práci paleontologů znovu propojují.
Foto: Západočeské muzeum v Plzni
