Každá mince má dvě strany a nám se v tomto případu snad podařilo vidět obě.
Minulý týden v úterý kolem poledne obdrželi strážníci v Tachově oznámení o rodinných neshodách s následným napadením ženy mužem v Jabloňové ulici "u terasáků".
Zde měl údajně 27letý muž fyzicky napadnout svoji 31letou manželku. „Na místě samotném požadoval jeden ze zakročujících strážníků po muži doklad totožnosti, muž ho měl ve svém autě a tak ho pro něj strážník doprovodil. Poté, co se muž legitimoval, mu strážník sdělil, že bude předveden na místní obvodní oddělení k podání vysvětlení.
Dotyčný na to reagoval tak, že se uzamkl ve vozidle a na opakované výzvy strážníka, aby z vozidla vystoupil, nereagoval. Muž auto nastartoval, a přestože věděl, že se strážník v tu dobu nachází za vozidlem, začal couvat směrem k příjezdové cestě. Při tom narazil zadní částí vozu do strážníka, následně popojel vpřed a opětovně začal couvat. I v tomto případě do strážníka najel. Druhý náraz byl však ve srovnání s prvním intenzivnější a strážníka odhodil na přilehlé křoviny. Podezřelý poté z místa ujel pryč,“ popsala incident velmi podrobně mluvčí policistů. Po tomto ataku byl zraněný strážník druhým členem hlídky převezen na lékařské ošetření, odkud jej záchranná služba odvezla do nemocnice, kde byl po ošetření propuštěn do domácího léčení.
Vazba?
Také jsme se ale dozvěděli překvapivou informaci, že následně podezřelého, respektive již obviněného muže, soudkyně Kratochvílová nedala do vazby, ale nechala ho na svobodě. „Případ tedy jasný, parchant patří do basy, soudkyně nekoná co by měla a článek je hotov,“ chtělo by se napsat, jenže stále nám vyvstávala otázka „Proč?!“
Proč někdo kvůli banálnímu rodinnému problému málem zabije strážníka a zajistí si tak automaticky mnohaletý kriminál a proč tento „zabiják“ není ve vazbě?! Nezbývalo tedy nic jiného, než odjet do Tachova a začít zjišťovat proč.
Snadno jsme nalezli někoho, kdo celou rodinu zná, Tachov zase není tak velký. Mluvili jsme s několika lidmi, ti se ve většině sdělení shodovali a obrázek „zabijáka“ se jaksi začal rozplývat. "On určitě není nebezpečný, znám ho, má lehkou mozkovou dysfunkci a v dětství si užil i dost ošklivou šikanu. Manželství se mu moc nepovedlo, vzal si takovou dominu, je to tatérka a ona mu pořád dává doma čočku, přitom si žijí velmi dobře, od dělá v Německu a domů nosí opravdu velmi slušné peníze.“ prozradil nám muž z blízkého okolí rodiny.
Další muž pak popsal i co následovalo po útoku na policistu: „Co já vím, tak potom ujel do Německa do Weidenu a tam o všem přemýšlel. Pak se vrátil se do Čech a někde u Obory se šel v lese oběsit. To ale nedokázal, protože mu došlo, že ho doma čekají děti, má dvojčata a tak se vrátil do Tachova a šel se udat na policii. Že najel do strážníka jsem samozřejmě již slyšel, ale co ho znám, tak ho spíš chtěl jen odstrčit a ujet, prostě utéct od všeho, on to prostě tak dělá, on utíká. Podle mě byl problém v dětech, ta jeho ho od nich chtěla odstřihnout, prý blokuje i možnost, aby je vozil za babičkou, myslím jako jeho maminku a právě po tom konfliktu doma zblbl, že o ně přijde a zkratoval.“
Informaci o pozdějším dobrovolném návratu a odevzdání se do rukou policistů potvrdila i mluvčí policie: „Podezřelý muž se po několika hodinách od incidentu sám dostavil na místní obvodní oddělení, kde jej policisté zadrželi a po provedení potřebných úkonů jej převezli do policejní cely. Policejní komisař podal státnímu zástupci podnět k návrhu vzetí obviněného do vazby, který soud 4. listopadu letošního roku neakceptoval a muž je trestně stíhaný na svobodě.“
Soudkyně tedy rozhodla tak jak rozhodla, musela velmi pečlivě zvážit všechny okolnosti případu a pak rozhodnout, zda jsou v tomto případě skutečně vazební důvody (Vazba od A do Z zde) a nebo pachatel může až do soudu zůstat doma.
Samozřejmě tímto článkem nijak nechceme snižovat nebezpečnost a zavrženíhodnost počínání muže, který dle všeho záměrně vrazil vozem do strážníka. Toto je jednání neomluvitelné, musí skončit před soudem a věříme ve spravedlivé potrestání viníka, kterému dle § 325 Násilí proti úřední osobě v druhém odstavci hrozí až šest let. Chceme ale také ukázat, jak složitou práci mají soudci a co všechno musí při svém rozhodování zvážit.
Foto: Ilustrační
