Na technice mě uvítali hned dva. Marek a hladkostrstá jezevčice Lucky. Lucky se sice ze začátku tvářila na vetřelce podezřívavě, ale naštěstí se nechala podplatit bonbonem.
Proč jsi šel k policii?
Já sloužím 16 let a z toho 12 jako technik. Měl jsem to naplánované od puberty, věděl jsem, policie bude moje životní dráha a hodlám tu dělat až do důchodu. Moje práce mě nesmírně baví. Sice jsem začal dělat na obvodě, kde jsem byl čtyři roky, ale jasně jsem věděl, že skončím tady, na technice. Jako mladej jsem hltal detektivky a vždycky mě brali právě technici, jak zajišťovali stopy, šťourali se detailně v zámku bytu a pak vítězně zahlásili své zjištění.
Moje práce mě fakt naplňuje, když se rozhlídnu po místě činu a dle zajištěných stop vytvářím příběh, co se stalo, kudy pachatel šel a co dělal. Normálně se mi stává, že když třeba najdu pěknou trasolku (trasologická stopa např. obuvi, nohou, pneumatik apod.), tak během zajišťování k ní i promluvím, například: „Holka, ty seš pěkná, ty ses povedla,“ směje se technik.
Co v práci děláš?
Zkráceně řečeno, vyjíždíme na místo činu a zajišťujeme to, co tam po pachateli zbylo. Zajišťujeme stopy, to znamená ohledání místa činu, pořízení fotografické i video dokumentace, zajištění stop například pachových, trasologických, provádíme sejmutí otisků, povýstřelových stop, účastníme se rekognicí, dokumentujeme pitvy a mnoho dalšího.
Ty stopy na místě, když se v tom vyznáš, ti ukazují celý příběh jak se ten daný trestný čin stal a já je musím zajistit a zdokumentovat. Vem si to tak, první je tam pachatel a druhý jdu já, ostatní až po mně, opět se směje Marek.
Proč by si kamarádovi doporučil jít k vám?
Práce u policie mi dává finanční stabilitu a na rozdíl od práce v civilním sektoru se nemusím bát o nedostatek práce nebo zákazníků. Baví mě jak to u nás, všechno letí dopředu, modernizují se pachatelé a my s nimi musíme samozřejmě držet krok.
Tahle práce je opak monotónnosti, každý případ je jiný a každé místo činu je zcela jiné, takže žádnou práci nebudu dělat už nikdy stejně. Samozřejmě vídáme a dokumentujeme i strašlivé věci, které tu nebudu z pochopitelných důvodů popisovat, ale to zase vyváží pocit uspokojení, který se dostaví, když výsledky naší práce přispějí k prokázání viny pachateli. Víš, svědek se mýlit může, stopy ale ne.
Na závěr jednu radu pro vaše čtenáře, kdybyste se, nedej bože, stali obětí trestného činu, například vykradeného vozu nebo bytu, nikdy tam nevstupujte nebo nenechte vstoupit jinou osobu. Mohlo by dojít k nenávratnému zničení stop, které mohou být klíčovým důkazem.
