Díl 2. – Donucovací prostředky
V závěru prvního dílu našeho seriálu jsem se s Vámi, čtenáři, rozloučil citací § 114 zákona o policii, ze kterého mimo jiné vyplývá, že je každý povinen vyhovět a uposlechnout výzvy policisty a v případě, že tomu tak není, policista je oprávněn takový odpor překonat respektive osobu ke splnění výzvy donutit. Jak tedy reálně policista překonává odpor osob si popíšeme v díle dnešním, který nese název: „Donucovací prostředky“.
Donucovací prostředky jsou taxativně vyjmenovány v § 52 zákona o policii, jsou to:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c) obušek a jiný úderný prostředek,
d) vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky,
e) vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle § 56 odst. 5,
f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g) vytlačování vozidlem,
h) vytlačování štítem,
i) vytlačování koněm,
j) služební pes,
k) vodní stříkač,
l) zásahová výbuška,
m) úder střelnou zbraní,
n) hrozba namířenou střelnou zbraní,
o) varovný výstřel,
p) pouta,
q) prostředek k zamezení prostorové orientace.
Policisté užívají donucovacích prostředků vyjmenovaných výše zejména ke své vlastní obraně, k obraně bezpečnosti jiných osob, k ochraně majetku nebo veřejného pořádku. Ve většině případů kdy se schyluje k použití donucovacích prostředků je policista povinen ze zákona vyslovit výzvu „jménem zákona“ s tím, že v případě dalšího neuposlechnutí bude užito výše vyjmenovaných donucovacích prostředků. Výzvu s výstrahou policista vyslovit nemusí v případech kdy zakročuje proti osobě, která ohrožuje život a zdraví další osoby nebo takový zákrok nesnese odkladu. Zákrok za použití donucovacího prostředku pak musí být rychlý, rázný a rozhodný a zároveň musí být volba prostředku přiměřená situaci, ale na druhou stranu efektivní a musí se za jeho pomoci povést zlomit odpor osoby, proti které je zakročováno.
Na ulici se nejčastěji můžeme setkat s použitím hmatů, chvatů, úderů a kopů, s použitím slzotvorného prostředku (pepřového spreje), s použitím obušku anebo se setkat se služebním psem. Ze strany nejrůznějších kriminálních živlů je fyzická připravenost policistů často podceňována, proto mějte na paměti, že na plzeňských obvodních odděleních a na hlídkové službě slouží opravdové kapacity v nejrůznějších bojových sportech.
Namátkou lze jmenovat hned tři úspěšné reprezentanty policejních barev, a sice dvě dámy, které v roce 2008 obsadily první dva stupně vítězů v policejním mistrovství v judu. V současné době tehdejší mistryně republiky slouží na obvodním oddělení na plzeňských Borech a vícemistryně slouží na obvodním oddělení v Plzni na Vinicích. Dámám jsem dal sice přednost, ale do třetice nám schází ta opravdová jednička, a sice policista z obvodního oddělení z plzeňského Lochotína, několikanásobný mistr republiky ve Fullcontactu, reprezentant Sportovního klubu policie Rapid, oddílu kickboxu. Oddíl kickboxu byl založen v roce 2005. V policejním klubu, oddílu kickboxu trénuje početná skupina policistů nejrůznějšího služebního zařazení a není divu, protože tento klub byl založen na popud policistů v roce 2005, a to z podnětu policistů tehdejšího 1. oddělení Pohotovostního pořádkového odboru (PMJ). Na krajské úrovní pak policisté trénují ve 4. policejním klubu Musado. Rozhodně tedy není radno plzeňské policisty podceňovat a pouštět se s nimi do konfliktu, jsou více než dobře připraveni a jak je popsáno výše, vyhrát případnou konfrontaci je jejich zákonná povinnost.
S další skupinou donucovacích prostředků mezi které řadím vytlačování štítem nebo koněm, vodní stříkač a zásahovou výbuškou se lze setkat úplně nejčastěji při zákrocích pod jednotným velením, tedy při bezpečnostních opatřeních v rámci fotbalových a hokejových utkání, na demonstracích a dalších akcích spojených s větším množstvím lidí a rizikem většího narušení veřejného pořádku.
S oprávněním pro policisty pro použití donucovacích prostředků souvisí samozřejmě i četné povinnosti nad rámec již zmiňované přiměřenosti a efektivity. Předně je policista povinen po použití donucovacích prostředků poskytnout první pomoc došlo-li při jejich užití ke zranění. Další povinností je hlásná služba operačnímu důstojníkovi a sepsání úředního záznamu. O zákrocích se zraněním, usmrcením osoby nebo škodou na majetku vyšší než 5.000,- Kč musí být rovněž vyrozuměn dosahový státní zástupce.
Když nic jiného tak si policista zákrokem za použití donucovacích prostředků přidělává práci, tedy nejrůznější tvrzení, že policisté někoho bijí „jen tak“ a „bezdůvodně“ jsou lichá. Poměrně nedávno byl jeden zákrok komentován v televizi občanem, svědkem zákroku a ten právě tvrdil, že policisté byli v přesile a napadli osobu proti které zakročovali bezdůvodně. Přesila je logická ať už z důvodu zákonného, tak taktického – policista přeci není povinen si nechat v práci namlátit a chodit s někým tzv. na férovku.
Použitá literatura a odkazy:
- Vangeli, B. Zákon o Policii České republiky, Komentář, 1. vydání. Praha: 2009, 458 s.
- Kickboxing Plzeň
- 4. Policejní klub Musado Plzeň
