Před pětadvaceti lety, přesněji řečeno v sobotu 13. června 1998 dopoledne, napadli dva cizinci v Plzni na Slovanech muže stojícího u telefonní budky. Vyjma frajeřiny a dokazování si nadřazenosti k napadení nebyl žádný důvod, útočníci se s napadeným nikdy před tím neviděli.
Napadený muž tehdy zavolal policii a operační důstojník na místo vyslal k prověření oznámení dvoučlennou hlídku policistů Jiří Hrubého a Petra Lenárta.
Policisté na místě opravdu nalezli dva cizince, odpovídající popisu. Vyzvali je aby předložili doklady, cizinci však reagovali útěkem, naskočili do vozidla Mercedes a ujížděli směrem z Plzně. Policisté je samozřejmě začali ihned pronásledovat.
Policisté ale nemohli tušit, že před nimi ujíždějí kosovští Albánci Fehim a jeho syn Fatmir Hanuša, kteří se v té době vezli na vlně zločinecké popularity. Oba pohrdali naší zákonnou mocí a při jakémkoli kontaktu nejen s policisty to dávali patřičně najevo. Prostě to byli „tvrdí mafiáni“. Bylo u nich běžné, že byli na kohokoli agresivní, pro ránu nikdy nešli daleko a běžně lidem vyhrožovali zbraněmi.
Již během jízdy z okénka Mercedesu pohrozili pronásledovaní pachatelé policistům zbraní. Policisté tedy použili výstražné výstřely, řidič pronásledovaného vozidla nejprve nereagoval, ale pak nedaleko Letkova Mercedes opravdu zastavil.
Policisté se k vozidlu vydali pěšky, každý zajišťoval jednu stranu a oba opakovaně vyzývali posádku, aby odhodili zbraně a vystoupili ven. Najednou a nečekaně začali muži z vozidla střílet a střelbu vedli skrze zadní okno vozu.
První zasažený policista byl třiadvacetiletý Jirka Hrubý, padl k zemi a začal krvácet z úst a nosu, popisoval později jeho parťák Petr Lenárt. Ten se sám před sprškou střel stačil schovat za služební vůz a palbu opětoval ze služební pistole, v tu chvíli ještě netušil, že parťák Jirka je již mrtvý, jedna ze střel ho totiž zasáhla přímo do srdce.
Starší z Hanušů vyskočil z vozu, zapadl do příkopu a stále střílel, v té chvíli byl již také zasažen policejní střelou. Mladší Fatmir vyskočil z vozu, za běhu pálil po Petrovi a utekl do lesa. Mezitím se Petr, který při přestřelce utrpěl zranění ruky, vyplazil k parťákovi, a když zjistil, že mu již nelze pomoct, získal od něj alespoň další munici, nutnou k pokračování v boji.
Starší Fehim zatím ležel v příkopu, pro zranění nemohl z místa utéct, ale nehodlal se vzdát a stále střílel.
Nakonec Fehima dostal policejní psovod, využil chvilky kdy Fehim přebíjel (pozn. redakce – měl šestiranný revolver Python), přeskočil příkop, doběhl k němu a zbraň mu vykopl z ruky.
Fatmira dostala o chvíli později zásahová jednotka v lese také živého. Ve vozidle se po celou dobu ukrýval ještě třetí muž, také Albánec, ale ten se střelby neúčastnil a později vystupoval jako svědek proti Hanušům. Ve vozidle bylo při prohlídce také nalezeno velké množství zbraní.
Jediný zabitý na místě tak zůstal strážmistr Jirka Hrubý, který se dožil jen třiadvaceti let života.
U plzeňského krajského soudu pak obžalovaní Femir a Fatmir tvrdili, že nepoznali, že je pronásledují policisté a prý si mysleli, že jde o jiné mafiány. Byla to samozřejmě velice hloupá výmluva, neboť policisté byli ve standardním hlídkovém voze v modifikaci bílo zelené, s majákem na střeše a oblečeni v běžných stejnokrojích s modrými košilemi. Je tedy zcela vyloučeno, že by Hanušové nepoznali, že jde o policisty.
Fehim Hanuša dostal za vraždu 25 let vězení, mladší Fatmir 13 let.
Od tragické události, kdy Jiří s Petrem neváhali a při ochraně zájmů České republiky nasadili vlastní životy, uplynulo již 25 let. "Slyším to jako dnes, když mi tehdy zavolali a řekli mi, že Jirka umřel. I po těch 25 letech to bolí pořád stejně. Někdo říká, že čas všechno zahojí. Není to pravda. Je to hrozné, hrozné. Zároveň jsme však s manželkou na Jirku hrdí. Byl to náš syn, úžasný člověk a správný policista," popsal své pocity Jirkův otec.
Jiří i jeho kolega Petr tehdy splnili do posledního písmene policejní přísahu a možná zabránili smrti dalších lidí. Plzeňští policisté nechali na místě této tragické události postavit památník, kde každý rok vzdávají Jiřímu hold a uctívají jeho památku. A protože měl Jirka rád fotbal, každý rok také pořádají na jeho počest fotbalový turnaj s názvem Memoriál poručíka Jiřího Hrubého.
I letos, stejně jako každý rok, položili policisté květiny u památníku svého zavražděného kolegy. "Uplynulo už 25 let od dne, kdy ve službě zemřel náš kolega Jiří Hrubý. Jeho památku si každoročně připomínáme a nikdy na něj nezapomeneme!" uvedli nám policisté.
