Kriminalisté se v posledních dnech intenzivně zabývali oznámením o loupeži, tedy velmi vážnému trestnému činu, ke kterému mělo dojít v noci z neděle 6. na 7. září poblíž centra Plzně.
"Oznámení učinil dvaačtyřicetiletý muž, který uvedl, že měl být napaden dvojicí maskovaných mužů. Ti ho podle jeho tvrzení měli udeřit do hlavy, následkem čehož měl upadnout do bezvědomí. Policistům dále sdělil, že se probudil až druhý den kolem půl dvanácté dopoledne a zjistil, že mu chybí černá taška s osobními věcmi v hodnotě tři tisíce korun," popsala nám prvotní oznámení muže mluvčí policie.
Policisté začali oznámení bezodkladně prověřovat a po údajných pachatelích pátrat, jenže velmi brzy se ukázalo, že jejich snaha nalézt útočníky je doslova nemožná. Podařilo se jim totiž zjistit a následně i prokázat, že si muž vše vybájil.
"Muž skutečně nakonec přiznal, že si napadení i následné odcizení věcí vymyslel. Uvedl, že pravděpodobně vlivem požitého alkoholu usnul v křoví poblíž Rooseveltova mostu a tašku s věcmi nejspíš někde ztratil, případně někdo využil jeho opilosti a tašku mu odcizil," pokračovala mluvčí.
Vymyšlené oznámení není bez následků
Podobná oznámení přitom nejsou jen „nevinným výmyslem“. Každé oznámení o napadení nebo krádeži musí policisté prověřit, což znamená nasazení policistů, jejich času a dalších prostředků, které mohou v danou chvíli chybět u skutečných událostí, při kterých někdo opravdu potřebuje pomoc.
Uvádět smyšlené skutečnosti a zaměstnávat policisty pátráním po neexistujícím pachateli rozhodně není legrace. Takové jednání může mít pro oznamovatele také právní následky, a to v závislosti na konkrétních okolnostech a závažnosti jednání jak v rovině přestupku, tak i trestného činu.
Co na to zkušený kriminalista?
Již kdysi redakce Krimi - Plzeň požádala o vysvětlení předního plzeňského kriminalistu, zda je toto jednání ojedinělé nebo se něco podobného děje častěji:
"Asi vás to překvapí, ale jde o poměrně častý jev, kdy si většinou mladí lidé z různých důvodů vymyslí loupežné přepadení. Často to bývá strach z dluhu, či z prozrazení utracení a nebo například z prohry peněz. Také jsem často zažil, že mladí mají strach z pozdního návratu domů a raději zavolají, že je někdo přepadl, neuvědomují si ale, co tím spustí za lavinu.
Náš trestní řád považuje loupež za jeden z nejzávažnějších trestných činů, dnes říkáme zločinů a na místo vždy vyjíždí celý tým odborníků. Tito policisté za sebou mají desítky nebo i stovky vyřešených, skutečných loupeží a tedy ví, jak se skutečná oběť chová, jak vypadá například po útoku a hlavně jaké mají být stopy na místě.
Proti nim stojí amatér vykládající víceméně pečlivě připravený příběh a výjezd většinou u druhé až třetí věty poznal, že tohle by mohlo být smyšlené. Pak už jen záleželo, kdy to údajně přepadený vzdá a přestane kecat.
Když to praskne lháři hrozí nejen pořádná ostuda, ale podle zákona 251/2016 Sb. § 6 za uvedenou nepravdu v trestním řízení i pokuta ve výši 50.000 korun.
Nejhorší na tom je, že na podobné věci nám v noci vyjíždějí všichni, dosah SKPV, technik, obvoďáci, někdy psovod a okolí pak pročesávali péjáci. Někde jinde se pak mohlo dít něco doopravdy a kvůli takové značka pitomosti mohl skutečný pachatel opravdové trestné činnosti unikat."
Kriminalisté tyto vymyšlené loupeže mohou opět rozdělit na dva druhy, první jsou případy, kdy si lhář vybájí celého imaginárního pachatele. Do druhé skupiny pak řadí případy, kdy se lhář pokusí loupež "přišít" skutečně existujícímu člověku, například z důvodu pomsty.
Foto ilustrační
