S hejtmanem Kamalem Farhanem jsme se neplánovaně setkali před pár dny u příležitosti předání nových sanitních a lékařských vozů Zdravotnické záchranné službě Plzeňského kraje, o kterém jsme vás informovali v článku Zdravotnická záchranná služba slaví převzetí nových vozů.
V Plzeňském kraji, kde podíl cizinců přesahuje 13 % a v okolí průmyslových zón roste napětí mezi místními a zahraničními pracovníky, se téma ochrany obyvatel stalo jedním z největších témat posledních měsíců a například na Tachovsku lidé opakovaně upozorňují na přeplněné ubytovny, starostové žádají o pomoc a policie dlouhodobě bojuje se značným nedostatkem lidí.
V minulosti se nám k tomuto tématu hejtman Kamal Farhan vyjádřil, uvedl, že stát nechal kraje i obce na holičkách, a proto se rozhodl za ně bojovat. Slíbil, že nebude sedět v kanceláři, ale jezdit do terénu, mluvit s lidmi a hledat řešení.
Protože toto téma se našeho zpravodajství přímo týká, využili jsme příležitosti a položili mu znovu pár otázek:
Jako hejtman máte v gesci krizové řízení a bezpečnost kraje. Jaké jsou podle vás největší současné bezpečnostní hrozby pro Plzeňský kraj?
Jedna věc jsou čísla a statistiky, ale něco úplně jiného je, jak se lidé ve svých obcích cítí. A já trvám na tom, že lidi u nás v kraji musí mít pocit, že jsou v bezpečí. Stát v tom dlouhodobě selhává, takže se o to musíme postarat my jako kraj. Bezpečnosti našich obyvatel jsem se začal věnovat hned, co jsem se stal hejtmanem. V kraji máme druhý nejvyšší podíl cizinců v republice – přes 13 % obyvatel, a to s sebou prostě nese rizika.
Kde cítíte největší problém v současné době?
Dám nyní stranou Plzeň, kterou intenzivně řeší primátor Zarzycký. Ale když se podívám do okolí průmyslových zón Tachovska a Plzně, tak lidé, kteří tady bydlí, se úplně bezpečně necítí, a to mi vadí. Byl jsem se tam několikrát podívat, mluvil s lidmi, se starosty i s policií. Na rozdíl od jiných politiků já toto řeším a byl jsem první, komu se podařilo dostat k jednomu stolu starosty, policii, ale také hasiče, hygienu a inspektorát práce a začal jsem systematicky koordinovat postup. Jako kraj tím kryjeme obcím záda a lidem vracíme pocit bezpečí. V tom budu i dál pokračovat.
V souvislosti s nárůstem počtu cizinců, zejména Ukrajinců, zaznívají v obcích obavy o veřejný pořádek, zvýšenou konzumaci alkoholu a s tím spojenou agresivitu či dopravní přestupky. Má kraj k dispozici data, která by tato podezření potvrdila nebo vyvrátila?
Je nesmysl popírat problémy tak, jak to dělá třeba ministr vnitra Vít Rakušan a další vládní politici. Starostové i policie vám potvrdí, že prostě existuje spojitost mezi počtem cizinců a přestupků. A samozřejmě, že své tam hraje často i alkohol.
Podle Víta Rakušana je ale vše v pořádku, a žádný problém není.
Přesně kvůli těmto jejich vyjádřením a té jejich aroganci jsem se rozhodl kandidovat do sněmovny z posledního místa na kandidátce. Jsem totiž přesvědčený, že tam musí být někdo, kdo kraj zná, opravdu za něj bojuje, a hlavně se nebojí ozvat. Řeči vládních politiků, že je všechno v pohodě, prostě nejsou pravda a vidíme to na číslech, jak roste třeba počet přestupků. V pohodě ale ani není to, na co v naší společnosti nejsme zvyklí a zvykat si nechceme. Třeba na vulgární pokřikování na dívky, na hlasité popíjení v parcích….
A může s tím kraj něco dělat?
Hlavní problém je nedostatek policistů, což souvisí s naprosto tragickou personální politikou ministerstva. Já jsem za kraj připravený pomoci a také jsem to jasně řekl – pomůže s nákupem policejních vozů, vybavení a dalšími věcmi, ale policisty musí dodat stát. A budu tlačit na to, aby na Tachovsku vznikla služebna cizinecké policie.
Když vás lidé vykroužkují, tak co přesně z toho budou mít?
Ve Sněmovně je spousta možností, jak tlačit věci pro kraj. Proto je také tolik hejtmanů z jiných krajů ve Sněmovně už nyní. Můžete totiž přes kolegy tlačit na ministry na výborech, můžete je interpelovat, můžete domluvit spoustu věcí, které vám třeba nyní blokují někteří úředníci. Věřím, že to lidé chápou a jejich podpory si vážím.
Obce často upozorňují, že nemají spolehlivý přehled o tom, kolik cizinců u nich skutečně žije. Měla by vzniknout možnost evidence přímo na obecních úřadech? A plánujete na úrovni kraje zavést pravidelný monitoring, například formou bezpečnostního „dashboardu“?
Ale ti starostové mají pravdu. Já se jich na rozdíl od ministrů ptal, sešel se s nimi a je tristní, že obce vlastně neví, kolik cizinců u nich žije. Rozdíl mezi tabulkou na papíře a realitou v obci může být obrovský. A jak pak chcete bez reálných čísel plánovat školství, zdravotnictví a bezpečnost? A moc se mi nelíbí přístup současné vlády, která všechno, co nezvládne, odhazuje od sebe pryč. Jenže házet to na obce není fér. Pro ně to bude další administrativní zátěž. Tohle je přece povinnost státu, ten má obcím zajistit jasná data. Kvůli tomu přece občané platí daně.
Tachovsko i větší města, včetně Plzně, řeší problém nelegálních nebo přeplněných ubytoven. Jaké konkrétní nástroje – od koordinace kontrol, přes právní podporu obcím až po tlak na změnu legislativy – považujete za nejúčinnější? A jak chcete postupovat vůči nekalým praktikám agentur, které přispívají k přeplňování ubytoven a zhoršování bezpečnosti?
Zrovna minulý týden jsem na jedné z pravidelných kontrol ubytoven byl. Bylo to v Boru. Největším problémem jsou ale jak nelegální ubytovny, tak i byty, ve kterých bydlí často i deset a více cizinců v naprosto šílených podmínkách. Navíc jde často o lidi bez povolení k pobytu, kteří svým stylem chování představují pro další nájemníky problém. Proto tlačím na policii, aby kontroly cizinců byly častější.
A jak chcete postupovat vůči nekalým praktikám agentur, které přispívají k přeplňování ubytoven a zhoršování bezpečnosti?
Co se týče agentur práce, tak tam jsou podle mého dva problémy. Zaprvé jsou to právě ony, které často snižují mzdy v regionu, protože „jejich“ lidi pracují obvykle za minimální mzdy. Logicky pak firmy nechtějí platit důstojné mzdy ani Čechům, protože ví, že si mohou najmout levnou pracovní sílu ze zahraničí. A pak je tu velké téma – bezpečnost. Přeplněné ubytovny vedou k tomu, že tito lidé často posedávají venku, chovají se hlučně a obtěžují okolí. Určitě bych byl pro zpřísnění podmínek fungování agentur práce v Česku.
Jak velký prostor podle vás hrají v předcházení problémů integrační opatření, například asistenti prevence kriminality, komunitní pracovníci nebo jazykové kurzy? Je kraj připraven tyto programy finančně či organizačně podpořit?
Co můžeme dělat, když nám stát nezajistí dostatek policistů? Prevence! A ideálně kombinovat důsledné dodržování pravidel a podporu obcí v projektech, které fungují. Jde například o asistenty prevence kriminality, komunitní pracovníky nebo jazykové kurzy. Kraj k tomu přidává podporu městské policie, kamerových systémů a další…
Část obcí upozorňuje na neukázněné chování cizinců v dopravě a přestupky spojené s alkoholem. Jak chce kraj pomoci obcím a policii tento problém zvládat?
Alkohol za volantem rozhodně ne! Tady prostě nejde o omyl, ale o čistý úmysl. Každý, kdo si sedá za volant po skleničce moc dobře ví, že porušuje zákon. Výmluvy v tomto neberu. Bezpečnost na silnicích byla jedním z bodů poslední Bezpečnostní rady kraje a já trvám na tom, že chci od policie slyšet, jak konkrétně můžeme pomoci. A pokud někdo spáchá přestupek a vědomě tím ohrožuje druhé, musí nést důsledky. Bez rozdílu, zda je to či není cizinec.
Kraj zvažuje vybudování vlastní základny letecké záchranné služby, přestože do roku 2028 platí smlouva s armádou na využívání letiště v Líních. Jak hodnotíte výhody a nevýhody krajské základny a kdy by se o této variantě mohlo definitivně rozhodnout?
Předně jsem rád, že se mi podařilo dojednat, že letecká záchranka zůstává v Líních. To je pro lidi dobrá zpráva. Vadí mi, že armáda už tuto službu nebude dál zajišťovat, ale takhle si to rozhodli ve vládě. Já jsem proti. Krajský heliport je do budoucna nutnost. Nemůžeme lidi vystavit situaci, že by neměla letecká záchranná služba odkud létat. Udělali to tak v Karlovarském kraji, takže bych to rád viděl i u nás. V současnosti hledáme vhodné lokality a zjišťujeme, odkud by se dalo létat, jaké by byly doletové vzdálenosti.
Jak chcete posílit integrovaný záchranný systém, zejména dobrovolné hasiče ve venkovských okresech? Počítáte s navýšením financí, modernizací techniky či máte v plánu něco dalšího?
My už to ale děláme! Letos jsme hasičům dali rekordní částku. Tolik v historii kraje ještě nedostali. 37,8 milionu jde na dobrovolné hasiče. Takže jsme podpořili 266 jednotek ve 215 obcích. Já si hasičů velmi vážím a nechci na nich jako stát šetřit. Ostatně vláda dobrovolné hasiče teď hodila přes palubu, takže to bude zase zachraňovat kraj. Ale nenecháme je v tom.
I s ohledem na vaši původní profesi lékaře – jak chcete řešit problém odhazování injekčních stříkaček uživateli drog? Například podle výroční zprávy plzeňské organizace Point 14, z.ú. bylo v roce 2024 vydáno přes 102 tisíc jehel a stříkaček, vráceno jen 89 tisíc, a dalších téměř 2 tisíce bylo nalezeno v terénu. Pokud je výměna klíčovou součástí harm reduction, proč vzniká tento nesoulad a co s tím může kraj dělat?
Jehly u dětského hřiště jsou průšvih, který se nesmí opakovat. Z osobní zkušenosti lékaře vím, že důležitá je prevence. Jako kraj dnes tyto programy přímo neřídíme, ale rád spolupracuji s obcemi a odborníky, kteří se prevenci věnují.
Spolupráce mezi krajem, Policií ČR, městskou policií, obcemi i dalšími institucemi je zásadní. Jaké konkrétní formy koordinace chcete zavést – pravidelné štáby, ještě lepší sdílení dat, společné krizové scénáře?
Bezpečnost lidí mám jako jednu z hlavních priorit. Nemůže ji ale zvlášť řešit kraj, policie, hasiči či hygienici. Nemůžeme tříštit pozornost a kapacity. Pro krizová řízení máme jasnou strukturu a také fungují pravidelné bezpečnostní rady i cvičení. Jenže například vznik a fungování průmyslových zón si vyžádal nový přístup. Proto jsem tlačil na to, ať si ke stolu sedneme všichni od policie až po stavební úřad a nastavíme si jasné postupy. Musím ocenit otevřenost a profesionalitu vedeních všech složek. Tady nejde o žádný alibismus ale konkrétní řešení. To je klíčové. A dokud se situace nezlepší, budu trvat na tom, ať se dál scházíme.
Od vašeho nástupu do funkce hejtmana zaznívá od starostů i složek IZS pochvala, že se s nimi více komunikuje a že kraj bere jejich podněty vážně. Co vás osobně na této práci nejvíc motivuje a kde vidíte největší prostor, aby Plzeňský kraj byl v oblasti bezpečnosti inspirací i pro ostatní regiony?
Když jsem se stal hejtmanem, říkal jsem, že nebudu sedět v kanceláři, ale že chci vědět a poznat, jak lidé žijí, co potřebují, kde můžeme pomoci. A to dělám. Jezdím po obcích, popovídám si s místními obyvateli, starosty a jejich podněty beru vážně. A je jedno, zda je to stará babička nebo mladý student. Chci, aby se Plzeňský kraj stal tím nejlepším místem pro život a také tím nejbezpečnějším krajem u nás. To je můj cíl. A až tohle začnou říkat sami lidé, tak budu vědět, že jsme opravdu uspěli.
