V posledních dnech jsme často informovali o větším počtu požárů v přírodě, ke kterým bohužel stále dochází v důsledku horkého a suchého počasí.
K zatím k nejrozsáhlejšímu dnešnímu požáru došlo po jedné hodině odpoledne u Mrchojed na Domažlicku, kde začalo nejprve hořet pole a poté se požár rozšířil i do přilehlého lesa. Byl vyhlášen druhý stupeň požárního poplachu a na místo bylo vysláno devět jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů se třinácti vozidly a traktor s pluhem.
Podle tiskového mluvčího hasičů oheň zasáhl plochu asi 25 hektarů, než se v půl třetí odpoledne podařilo zastavit jeho šíření po obvodu.
"Příčina vzniku požáru bylo vznícení balíkovače, který shořel. Škoda je vyčíslena na milion a půl," uvedl nám mluvčí hasičů.
S dalšími požáry v této chvíli hasiči bojují například u Robčic, u Skviřína a na dalších místech.
K problematice požárů ve volné přírodě a letního počasí jsme nedávno vydávali varování hasičů:
Varování hasičů k dnešnímu i všem následujícím dnům
Hasiči, jak ti profesionální, tak i jejich dobrovolní kolegové, napříč celým Plzeňským krajem, mají za sebou asi nejnáročnější dny v tomto roce. Například v sobotu zasahovali u devatenácti požárů ve volné přírodě, kdy první byl nahlášen v 10:40 a poslední v 18:55, a samozřejmě se obávají co přinesou další dny, kdy mají být teploty ještě vyšší.
Proto by rádi prostřednictvím médií rozšířili informaci o tom, jak se chovat při žních a období sucha. Vzhledem k množství požárů polí v posledních dnech se totiž zdá, že někteří lidé tato pravidla neznají, či ignorují. Stejně tak by lidé měli respektovat i nařízení kraje, které se týká zákazu rozdělávání ohňů v období sucha.
Jeden den pohledem hasičů
Místo zvýšeného nebezpečí vzniku požáru
Místem zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je jakákoli plocha s rostlinným charakterem na území kraje, na které lze předpokládat možnost vzniku a šíření požáru (např. lesní porosty, plochy zemědělských kultur, parky, zahrady apod.).
Povinnosti na úseku požární ochrany
Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob či zvířat a majetek. Tyto povinnosti vyplývají z právních předpisů, kterými jsou především zákon o požární ochraně, vyhláška o požární prevenci, nařízení jednotlivých krajů a popř. z obecně závazných vyhlášek obcí.
Příčiny vzniku požárů ve volné přírodě
Při provádění žňových prací dochází k velkému množství požárů, které mají celou řadu příčin, mezi nejčastější patří:
1. Mechanické jiskry – např. náraz kamene o žací lištu kombajnu.
2. Kontakt výfuku s hořlavými látkami nebo odlétající jiskry z výfuků automobilů.
3. Smykové tření, které vzniká u strojů při jejich posuvném pohybu
4. Technická závada na zemědělské technice (kombajny, traktory) – např. prasklá palivová hadička.
5. Nedbalost při používání otevřeného ohně – např. odhozený nedopalek cigarety, zakládání ohňů.
Co v této době nesmíte a co se doporučuje
1. Nerozdělávat ohně a neodhazovat hořící nebo doutnající předměty ve volné přírodě.
2. Nepálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích.
3. Neprovozovat pyrotechnické práce, ohňostroje a podobné činnosti (např. létající přání, lampiony, pochodně).
4. Nespotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k jiným účelům než k hašení požárů.
5. Zabezpečit technická a organizační opatření k zamezení styku hořlavých materiálů (např. seno, sláma, prach) s horkými povrchy.
6. Zabezpečit, aby stroje a zařízení při sklizni, úpravě a skladování zemědělských plodin byly provozovány a ošetřovány v souladu s návodem výrobce.
7. Vybavit žňovou techniku (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě polí) lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce
provedena tak, že nemůže dojít k výfuku žhavých částic.
8. Preventivně zkontrolovat žňovou techniku, především elektroinstalaci a palivovou soustavu, promazat třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a následnému požáru.
9. Vybavit žňovou techniku kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem ještě vodním nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů.
10. Při nasazení žňové techniky mít na poli k dispozici samostatnou zemědělskou techniku, kterou je možné použít k vytvoření ochranného pruhu proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 metrů. Ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby nemohlo dojít k přenosu požáru. U této techniky mít nepřetržitě přítomnu obsluhu, která je poučena o tom, jak se zachovat v případě požáru a jak použít tuto techniku k zabránění jeho šíření. Na poli o výměře 25 ha a větší, mít na poli k dispozici tuto techniku ve dvojnásobném množství.
11. Zajistit přednostní zahájení sklizně dozrálých obilovin, řepky a GPS 5 porostů na ohrožených místech (např. podél veřejných komunikací a železničních tratí) a místech, ze kterých se může požár rozšířit do okolního prostředí (např. lesů) do vzdálenosti 10 m od zdroje ohrožení nebo možného rozšíření.
12. V případě založení stohu na strništi, provést po naskladnění jeho oborání tak, aby vznikl ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m.
13. Při provádění sklizně obilovin, řepky a GPS 5 na poli, rozdělit pole ochranným pruhem proti přenosu požáru na části o max. velikosti 25 ha.
14. Po sklizni vytvořit ochranné pruhy proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m, pokud nebyla provedena již před sklizní (kolem pole) a dále se doporučuje zajistit po celém poli „požární úseky“, tj. části pole oddělené od dalších částí ochrannými pruhy
přiměřené šíře. Dalším řešením je celé strniště zaorat.
15. Mít k dispozici na místě žňových prací vhodné funkční spojovací prostředky k přivolání pomoci v případě požáru (radiostanice, „nabitý“ mobilní telefon apod.).
16. Stanovit základní taktický postup (např. písemně) při použití prostředků určených pro provedení prvotních hasebních prací v případě vzniku požáru do příjezdu jednotek požární ochrany a seznámit s ním příslušné osoby.
