Pojďte se společně s námi podívat, co vše se dělo v Plzni ve slavné květnové dny roku 1945
Povstání českého lidu
V Plzni vypuklo povstání proti německým okupantům brzy ráno v sobotu 5. května 1945. Povstalci mimo jiné na ulicích odzbrojovali německé vojáky, podařilo se jim obsadit rozhlas, radnici i další významné budovy ve městě.
Situace ale dál zůstávala velmi nebezpečná, v původních kasárnách 35. pěšího pluku se totiž stále nacházela několikatisícová plně bojeschopná posádka wehrmachtu a dalších složek německé branné moci, které velel zkušený generál Georg von Majewski.
Příjezd Američanů do Plzně
Jakoukoli šanci Němců na opětovné převzetí města ukončil následující den, tedy v neděli 6. května brzy ráno příjezd amerických vojáků oddílu Combat Command B, kterým velel plukovník Charles Noble. Tato jednotka spadala pod 16. obrněnou divizi třetí armády generála George S. Pattona.
Pamětníci vzpomínali, že vše začalo duněním pásů a kol obrněných vozidel. Lidé nejprve netušili, co se děje, brzy však pochopili, že do Plzně od Skvrňan přijíždějí tolik očekávaní Američané.
V ulicích a především na náměstí zavládlo neuvěřitelné nadšení. Obyvatelé osvoboditele objímali, vítali je květinami a objevily se i první půllitry piva. Po letech okupace konečně přišly chvíle radosti a úlevy.
Neočekávané boje ve městě
Kolem desáté hodiny dopoledne se ale náhle začalo po téměř celé Plzni střílet. Skrytí střelci byli na věžích kostelů, v bytech či na půdách domů nejčastěji však na významných křižovatkách. Silně obsazena byla i budova gestapa na Německém dnes Anglickém nábřeží.
Nešlo ale o řadové vojáky, ti zůstávali po celou dobu v kasárnách, nýbrž převážně o členy složek SS, SA, gestapa i dalších organizací, a samozřejmě nechyběli ani ozbrojení fanatičtí němečtí civilisté.
Na ulicích a náměstích okamžitě vypukl chaos. Lidé utíkali pryč a schovávali se, kde se dalo. Američtí vojáci začali jednotlivá ohniska odporu postupně likvidovat. Někde boje skončily rychle, jinde se Němci drželi déle a například budova gestapa se vzdala až kolem půl páté odpoledne.
Mnozí historikové se domnívají, že šlo o předem připravený plán Němců na převzetí města. Tyto bojové skupiny měly podle tohoto plánu obsadit klíčové křižovatky, tím povstalcům zabránit v přesunech a čekat na pomoc jednotek vyslaných z kasáren. Ty však po příjezdu Američanů pochopitelně již nevyrazily.
Německá posádka si uvědomila bezvýchodnost svého postavení a přistoupila ke kapitulaci. Po likvidaci odporu v ulicích začalo zajímání německých vojáků, úředníků i civilistů. Šlo o tisíce lidí. Zajatci byli umisťováni do původních kasáren 35. pěšího pluku i do provizorního zajateckého tábora na borském letišti. Tím byly boje v Plzni definitivně ukončeny a postupně došlo k uklidnění situace ve městě.
Smrt generála Majewského
V odpoledních hodinách byla ve velitelském bytě umístěném na velitelství na Klatovské třídě podepsána oficiální kapitulace německé posádky. Za německou stranu byl přítomen generál Georg von Majewski, členové jeho štábu a také jeho manželka Elisabeth. Americkou stranu zastupoval podplukovník Percy H. Perkins Jr..
Po podpisu listin von Majewski nečekaně vytáhl ukrytou pistoli a přímo před svými pobočníky i před americkými vojáky se zastřelil.
Americké jednotky následně převzaly plnou kontrolu nad městem a začaly organizovat jeho další fungování. Prioritou bylo zajištění bezpečnosti, dokončení odzbrojování, evidence zajatců i obnovení základního chodu města. Postupně se obnovovala civilní správa, zásobování i veřejný pořádek.
Pro obyvatele Plzně zároveň nastaly chvíle úlevy a radosti. Ulice se zaplnily lidmi slavícími dlouho do noci konec okupace.
Příjezd sovětských vojáků i prezidenta Beneše
Do Plzně několik dnů po osvobození dorazily také vojáci Rudé armády. Obyvatelé je vítali s velkým nadšením i zvědavostí. Americké vojáky už Plzeňané ve městě znali z předchozích dnů, příjezd sovětských vojáků proto pro mnohé představoval novou a mimořádnou událost.
Lidé se shromažďovali v ulicích, zdravili přítomné rudoarmějce a své spolubojovníky proti fašismu s velkým nadšením přivítali také američtí vojáci. Setkání obou armád provázela uvolněná a radostná atmosféra, neboť společně stáli na straně vítězů nad nacistickým Německem.
Do Plzně zavítal také prezident Edvard Beneš, který se po šesti letech exilu v Londýně vracel do osvobozené vlasti. Jeho příjezd vyvolal obrovské nadšení a do ulic vyšly desetitisíce lidí. Náměstí i hlavní třídy zaplnily davy, lidé mávali prapory a vítali prezidenta bouřlivým potleskem. Benešova návštěva patřila k nejsilnějším poválečným okamžikům ve městě.
Přestože válka v Evropě oficiálně skončila až o několik dní později, pro Plzeňany znamenal 6. květen 1945 skutečný návrat svobody.
