V našich článcích jsme několikrát informovali o práci policejních potápěčů, ať již v souvislosti se snahami o záchranu lidských životů, na kterých spolupracují s hasiči, jako například v článku Pátrací akce v dolu Jeroným skončila, muže našli mrtvého nebo při pátrání po důkazech trestné činnosti, jako v případech o kterých jsme informovali mimo jiné v článcích Vrah Zdeňky R. byl dopaden - přinášíme podrobnosti celého případu.
V našem kraji mají potápěči v průměru 15 až 20 výjezdů v roce a v posledních dvou týdnech byli na místa různých událostí povoláni hned čtyřikrát.
V pátek 26. dubna pátrali v řece Radbuze po údajně utonulé osobě, jak jsme informovali v článku Rozsáhlá záchranná akce v centru Plzně - v Radbuze pátrají po jedné či dvou tonoucích osobách. Hned následující den vyjížděli policejní potápěči k již potvrzenému nálezu utonulé osoby v řece Úslavě v blízkosti Plzně. V pátek 3. května byli přivoláni k nálezu lidských ostatků v řece Radbuze, o čemž jsme informovali v článku V řece Radbuze byla nalezena lidská hlava, a včera v Radbuze pátrali po vražedné zbrani z případu úterní vraždy ženy v centru Plzně.
O výstroji policejních potápěčů a různých úskalích jejich práce jsme pak informovali v článku Jsem policejní potápěč.
Protože se nás ale mnoho čtenářů na toto specifické a aurou tajemna opředené povolání dále ptalo, přinášíme vám další nahlédnutí do světa pod hladinou z pohledu policistů.
Policejní potápěči jsou policisté, kteří při své činnosti svléknou policejní uniformu a oblečou se do obleku, nikoli však společenského, ale takzvaného “suchého“ obleku, ve kterém se ponoří pod vodní hladinu, kde začnou vykonávat svou policejní práci.
Jedná se většinou o policisty, kteří slouží na útvarech zásahových jednotek různých krajů a kromě náročného výcviku a práce zaměřených zejména na zákroky proti nebezpečným a ozbrojeným pachatelům mají jako další specializovanou činnost potápění.
Cesta policisty, aby se stal policejním potápěčem, trvá zpravidla tři roky, během kterých musí každý rok absolvovat minimálně 40 hodin ponoru a specializační potápěčský kurz pod dohledem celorepublikového útvaru, tedy odboru speciálních potápěčských činností a výcviku v Brně (OSPČV).
"Tento útvar všem potápěčům zajišťuje lektorskou činnost a poskytuje speciální vybavení a techniku pro krajská ředitelství. Během těchto tří výcvikových let potápěči absolvují další specializační kurzy jako potápění pod uzavřenou hladinou, tedy ledem, nitrox kurz, který zjednodušuje potápěčům výstup na hladinu se speciální směsí plynu, a kurz na ohledání místa události. Potápěč je totiž vlastně takový policejní technik pod hladinou, který i tam musí udělat úkony potřebné v rámci trestního řízení. Nejčastěji tak provádějí fotodokumentaci místa události ať už fotografiemi či videozáznamem. Je také důležité, aby již pod hladinou zjistili podezřelé okolnosti případu, které mohou ovlivnit další vývoj šetření," upřesnila tisková mluvčí policie.
Většina policejních potápěčů se vzhledem k dosažené kvalifikaci může potopit maximálně do 40 metrů a hlouběji mohou pak jen specialisté hloubkaři z OSPČV, kteří mají další kvalifikace, opravňující je k ponorům pod tuto hranici nebo jeskynnímu potápění. Výjimku pak tvoří důlní díla, kde působí báňští záchranáři, kteří mají své vyškolené potápěče, ale i oni v případě potřeby mohou požádat o spolupráci policejní potápěče.
V praxi můžeme na lodích i v suchých oblecích vidět i hasiče, kteří mají samozřejmě svoje potápěče. Jejich práce na vodě a pod hladinou ale spočívá primárně v záchraně života tonoucích osob, což je zhruba do hodiny od začátku tonutí, a vytahování různých břemen jako jsou například vozidla nebo jiné potopené předměty a vše, co nijak nesouvisí s trestním řízením. V případě, že nastává podezření, že by se mělo na místě události jednat o následky trestné činnosti a je potřeba co největší zachování a následně i zadokumentování důkazních materiálů, musí být nasazeni potápěči policejní.
Jak probíhá ponor policejních potápěčů?
V našich podmínkách se potápěči pod hladinou pohybují v naprosté tmě, kdy slyší pouze svůj dech a vidí kužel svého světla. Nejčastěji pátrají po věcech pocházejících z trestné činnosti, jako jsou mobilní telefony, trezory, zbraně nebo nástroje a po utonulých osobách. To nejhorší s čím se podle samotných potápěčů musí vyrovnávat, je pátrání po utonulých dětech.Když jsou potápěči povoláni na místo události, jdou vždy ve dvojici, kdy si parťáci navzájem zajišťují bezpečnost ve vodě i při návratu na břeh. Potápěči mají jasně dané signály, které znají a dokážou se podle nich pohybovat. Ve většině případů jeden z dvojice potápěčů funguje jako návodčí, přičemž ze břehu navádí signály lana druhého "pracujícího" potápěče, který je na lano přivázán.
Největším nebezpečím pro potápěče není to, co hledají pod hladinou, ale nedodržení dekompresních zastávek při výstupu z hloubky, při nedodržení pravidel totiž může potápěče postihnout takzvaná dekompresní nemoc, která může i ohrozit jejich život.
Potápěč musí prokázat velkou míru psychické odolnosti a jak říkají sami potápěči: "Pod vodou zabíjí panika. Nejdůležitější je ve vypjatých situacích zachovat klid, protože z každé situace je východisko!"
Neméně důležitá je dobrá fyzická zdatnost, protože kompletní potápěčská výstroj váží kolem 50 kilogramů a pohyb s touto zátěží je dosti obtížný. Také je nutné si uvědomit, že na potápěče pod hladinou působí velký tlak vody, který lidské tělo snadno vyčerpá.
Vybavení policejního potápěče
Základním vybavením potápěče je suchý oblek, maska a dvě 12 litrové tlakové lahve naplněné stlačeným vzduchem, který vystačí v průměru na jednu hodinu ponoru, podle hloubky, teploty okolí i samotné činnosti potápěče pod vodou. Dále jsou vybaveni potápěčským počítačem na ruce, který jim ukazuje například hloubku ponoru, teplotu vody, reálný čas i dobu ponoru a hlavně povinné dekompresní zastávky. Nedílnou součástí výstroje je také svítilna, nůž či nůžky, kompas, záznamové zařízení na dokumentaci a případně detektor kovu. Policejním potápěčům bychom chtěli popřát úspěšné ponory, ať je jim jejich práce koníčkem, protože bez toho to dělat asi nejde, a hlavně, aby se vždy ve zdraví vrátili zpět na břeh.
