I přes neustále opakovaná upozornění a varování policisté napříč celým Plzeňským krajem stále přijímají oznámení a evidují další a další trestné činy týkající se podvodů v online prostředí.
Během uplynulých pár dnů zaznamenali tyto případy:
"Ženu kontaktoval údajný správce jejího kryptoměnového účtu a přesvědčil ji o nutnosti instalace programu Anydesk do jejího mobilního telefonu, dále ji instruoval, aby se přihlásila do internetového bankovnictví a převzal nad ním kontrolu. Poté učinil bez jejího vědomí jednorázový převod částky téměř 200 tisíc korun," popsala nám první z případů mluvčí policie.
"Další ženu oslovil telefonicky údajný pracovník banky a sdělil jí, že jejím jménem požádala o úvěr nějaká žena na Moravě a že se pravděpodobně jedná o podvod, při kterém je ohrožena bezpečnost ženina účtu. Podle pokynů falešného bankéře tedy žena vybrala finanční hotovost ve výši 360 tisíc korun a vložila je do bitcoinmatu. Bezprostředně poté byly peníze převedeny na jiný účet a žena tak o peníze přišla," uvedla mluvčí k dalšímu případu.
"Jiná podvedená žena si přes sociální síť dopisovala s mužem, který údajně žije ve Spojených státech amerických a pracuje tam jako plastický chirurg. Během jejich komunikace ji požádal o zaplacení pomůcek, dovolené, celních poplatků a víz. Žena za něj tyto výdaje platila a celkově zastala na různé bankovní účty více než milion korun," popsala další zcela typický případ podvodu mluvčí policie a dodala, že na podobný trik naletěla i další oběť: "Další žena si dopisovala přes komunikační síť prostřednictvím mobilního telefonu s německým vojákem na misi v Sýrii. Aby za ní mohl přijet, musel by se vyplatit ze závazku armádě. Žena mu poslala celkem 260 tisíc korun. Peníze ani vojáka pochopitelně už neviděla."
"Další muž byl podveden dokonce dvakrát. Poprvé když jej kontaktoval obchodník a pod legendou obchodu s ropou a se zlatem ho přesměroval na stránky obchodní platformy společnosti, kde se poškozený zaregistroval, vyplnil osobní údaje, zaslal kopie osobních dokladů a také si nainstaloval software Anydesk, aby mu obchodník ukázal jak obchodovat. Muž tedy investoval více než 400 tisíc korun, ale k těmto penězům se po bankovních transakcích už nedostal," uvedla mluvčí policie k první části podvodu a pokračovala: "Po několika týdnech byl tento muž kontaktován znovu s tím, že mu budou finanční prostředky navráceny. Umožnil vzdálený přístup do svých zařízení a zjistil, že bez jeho vědomí byly převedeny veškeré jeho finanční prostředky a sjednána předschválená půjčka. Byla mu způsobena další škoda ve výši téměř půl milionu."
Ve všech případech jde o tak časté podvody, že jsme již před časem ve spolupráci s policií vytvořili souhrnný článek s varováním, jak se nenechat napálit:
Policie opakovaně varuje
Policisté přijímají desítky podobných oznámení o podvodech a neoprávněných přístupech k počítačovým systémům a nosičům informací. Případy se týkají zejména odcizení finančních prostředků z bankovních účtů, jejichž majitelé využívají elektronické bankovnictví.
Často se jedná o krádež identity například pomocí tzv. phishingu, tedy podvodných technik využívaných k získávání citlivých údajů například hesel, čísel kreditních karet, rodného čísla a podobně, kdy komunikace napodobuje nebo předstírá například, že jde o technickou podporu banky, nebo poskytovatele služeb.
Pachatelé se také často vydávají za jiné osoby a vystupují jako přátelé ze sociálních sítí, nebo například pracovníci banky. Mnohdy si zjišťují čísla mobilních telefonů na stránkách uživatelů sociálních sítí, kde je vlastníci zveřejňují, aniž by si uvědomili, že může být jejich telefon zdrojem získání peněz pro podvodníky.
Pachatel se ve většině případech vydává za pracovníka peněžního ústavu, tvrdí, že je účet dotyčného napaden a je třeba okamžitě udělat nové zabezpečení. Následuje vylákání údajů k účtu, platební kartě, telefonu či internetovému bankovnictví, a také žádost o potvrzovací kódy.
Následně dochází k okamžitým převodům peněz, většinou na zahraniční účty. Dohledání pachatele je v těchto případech velmi obtížné a v případech, kdy lidé sdělí své údaje třetí osobě, banka zamítne reklamační řízení, jelikož porušili vzájemné ustanovení z obchodní smlouvy s bankou.
K vylákání peněz dochází i jinak, když se uživatel například přes odkaz v mailu „proklikne“ na nastražené falešné stránky, které vypadají jako přihlašovací stránka služby či bankovnictví a zde vyplní údaje, které tak získá pachatel. Vždy se přesvědčte, že se nacházíte na správných stránkách peněžního ústavu.
Byly zaznamenány i případy zasílání dotazníků k zamezení dalších podvodů, které vypadaly jako zaslané bankou a byly i podepsané, kde bylo vyžadováno vyplnění bankovního spojení, PIN kódu i osobních údajů. Pokud podobný dotazník vyplníte, může samozřejmě dojít ke zneužití vaší platební karty nebo účtu.
Číslo účtu a údaje platební karty mohou podvodníci zachytit také v nezajištěných sítích wifi.
Policie radí:
- V žádném případě nikomu, ani svým profilovým přátelům, nesdělujte čísla mobilních telefonů ani čísla platebních karet nebo kódy pro potvrzení plateb.
- Banka nikdy nezasílá zprávy, ve kterých by klienta žádala o jeho přihlašovací údaje nebo číslo karty.
- V případě telefonického kontaktu, pokud si nejste jisti, že skutečně mluvíte se zástupcem banky, ukončete hovor a kontaktujte banku osobně.
- Pro případ ztráty platební karty či podezření na podvodné jednání mějte uložený ověřený kontakt na banku.
- Pokud obdržíte do své e-mailové schránky zprávy od neznámého adresáta či nevyžádané zprávy, nikdy neotvírejte přílohy těchto zpráv. V přílohách se může nacházet spustitelný soubor, který může obsahovat škodlivý vir či malware, který infikuje váš počítač. Podobné viry odhalí jen některé antivirové programy.
Policie také eviduje případy, kdy se ozve zájemce o zboží, ale žádá po prodávajícím zaplatit dopravu s tím, že kupující zašle peníze za zboží i dopravu následně. Poté ale podvodníci vymýšlí výmluvy, že došlo k zachycení zboží na celnici, je třeba zaplatit celní poplatek, pojištění a podobně a platbě se vyhýbají. To vše jsou samozřejmě smyšlené legendy a je velice pravděpodobné, že přijdete jak o prodávané zboží, tak o platbu.
Neposílejte peníze, jste-li v pozici prodávajícího.
Velice často také podvodníci nabízejí na inzertních portálech zboží, za které požadují předem platbu na účet. Po jejím obdržení ale přestanou komunikovat a kupujícímu zaplacené zboží nezašlou.
Snahou o podvod jsou také různé nabídky rychlého zbohatnutí, v žádném případě nereagujte na reklamy nabízející zázračné investování. Kdo nerozumí finanční problematice, měl by se obrátit na prověřeného investičního poradce a nespoléhat na neznámou osobu z internetu.
Foto PČR
