Záchrana Bena z potrubí
V sobotu odpoledne vyjížděli hasiči ze Železné Rudy do lesa k Alžbětínu na pomoc majiteli psa. Ben při venčení zalezl do drenážního potrubí, které od šedesátých let odvodňuje část luk nad Alžbětínem a nereagoval na volání.
Hasiči vůbec neměli lehkou práci, potrubí totiž měří kolem stovky metrů a různě se stáčí, takže od ústí bylo pomocí baterek vidět jen přibližně 20 metrů, v nichž Ben nebyl.
"Nezbylo tedy, než začít kopat. Vzhledem k tomu, že okolí už je pod sněhem, nešlo ruční kopání úplně optimálně. Naštěstí na stanici Železná Ruda slouží jako příslušník i místostarosta města, jemuž se podařilo zajistit obecní bagr včetně obsluhy.
První sondu vykopal bagr asi 20 metrů od ústí. Jeden segment potrubí hasiči vyndali a opět pomocí baterek prověřili jeho část o délce asi 20 metrů, opět bez úspěchu. Při druhé sondě už ale měli kolegové štěstí a po vyndání části potrubí v dálce zasvítila dvě očka," popsal nám mluvčí hasičů.
"Málem jsem se ..., jak jsem se lekl, když jsem je uviděl," prohlásil jeden ze zasahujících hasičů s úsměvem.
V tu chvíli se již majiteli podařilo Bena zavolat a ten z potrubí vylezl, čímž čtyřhodinová záchranná akce skončila úspěchem.
"Ve hře bylo i nasazení štěrbinové kamery, ale bohužel přístroj s dostatečným dosahem a flexiliblitou, se nepodařilo o víkendu sehnat dříve, než zručný bagrista odkryl i druhou sondu," doplnil ještě mluvčí.
Záchrana srny z plotu
Výše uvedená podařená akce na pomoc zvířeti nebyla v posledních dnech ale jedinou. Již v pátek ráno vyjížděli hasiči do areálu nemocnice v Ostrově k srnce, která se snažila dostat do prostoru nemocnice a zasekla se v plotě, odkud se vlastními silami nedokázala dostat.
Hasiči v těchto případech běžně roztáhnou díl plotu pomocí hydraulického nářadí, tentokrát ale nebylo jeho použití potřeba a hasičům se podařilo osvobodit hlavu srny jemnou ruční manipulací.
"Ve chvíli, kdy se podařilo srnku bez zranění vysvobodit, byla vypuštěna do nedalekého lesa," uvedl nám mluvčí hasičů.
A na závěr záchrana - nezáchrana labutě
Ten samý den odpoledne vyjížděla jednotka hasičů také k zamrzlému Malému Měchovskému rybníku u obce Měchov, kde se měly podle oznamovatele na zamrzlé ploše nacházet přimrzlé labutě."Hasiči za použití takzvaných suchých obleků provedli kontrolu labutí, přičemž nezjistili důvod pro záchranu a místo opustili," doplnil na závěr mluvčí hasičů.
„Na rybníku přimrzla labuť!“ - tak ji prosím vás nechte být v klidu!
Ohledně údajně přimrzlých labutí již několik let pravidelně upozorňujeme, že se ve většině případů jedná o zbytečnou starost. Hasiči sami již před nějakou dobou zveřejnili informace, co dělat, když na zamrzlém rybníku či řece nebo potoku vidíte zvíře, které vypadá, že k ledu přimrzlo. Ne vždy je hned nutné volat hasiče, aby zvíře jeli zachránit. Typickým příkladem jsou labutě, které sedí na ledových plochách. Ve většině případů pouze odpočívají a jejich tělo a peří je uzpůsobené k tomu, aby to na ledě vydrželo. Opravdu přimrzlé labutě se na zamrzlých vodních plochách vyskytují zcela ojediněle. Ve valné většině případů jsou to jen ptáci, kteří zde odpočívají či nocují.Pokud máte podezření, že není něco v pořádku, hoďte do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší. V případě, že labuť skutečně nemůže vstát, kontaktujte záchranáře na tísňové lince, nejbližší záchrannou stanici či městskou policii.
V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem. Příčina je zcela jednoduchá - v případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led a tak se stane že labuť, nocující na ledě, přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led.
Pouze v případě trvajících mrazů sice zůstává labuť přimrzlá. Ani to však není vždy důvod k jejich záchraně. Jejich peří je dostatečnou ochranou před chladem a vlhkem. Ptáci na ledu mají v peří dobře schované nohy. Ráno zpravidla trpělivě čekají s hlavou zasunutou pod křídlo, až dopolední sluníčko prohřeje vzduch a jejich vlastní tělesná teplota rozpustí led na konečcích peří. Teprve poté opouštějí svá stanoviště a odcházejí za potravou.
"S výše uvedeným naprosto souhlasím, je nutné uvědomit si, že labuť je severský pták, je na zimu zvyklá a pokud se skutečně stane, že na zamrzlé hladině rybníka přimrznou, je to velmi ojedinělé. Stává se tak většinou jen tehdy, když je labuť oslabená nebo nemocná. V žádném případě se ji nesnažte z ledu vysekat, to raději zavolejte na záchrannou stanici.
Zdravé a silné labutě snáší extrémní mrazy lépe, než lední medvěd na severním pólu! Bylo dokonce zjištěno, že labutí peří izoluje mnohem lépe, než huňatá srst. Z 99 procent hlášených případů přimrzlých labutí, je bezpředmětných a neopodstatněných. Zdravá labuť k ledu prostě nepřimrzne," doplnil na závěr šéf záchranné stanice DESOP Karel Makoň.
Foto: HZS
