Přes neustálá varování se stále najdou lidé, kteří naletí na mnohokrát popsané podvody v internetovém prostředí. Zde jsou tři příklady z mnoha, kterými se policie v posledních týdnech zabývá.
První případ podvodu, který již šetří policisté, se odehrál v pátek 24. února letošního roku, kdy neznámý muž zkontaktoval telefonicky čtyřiadvacetiletého muže ze Sušicka, přičemž k hovoru použil telefonní číslo jedné z tuzemských bank. Poškozený tak netušil, že nejedná se zástupcem banky, ale s podvodníkem.
"Volající jej informoval, že došlo k nabourání jeho účtu neznámým pachatelem a k pokusu převodu peněz do zahraničí. Dále muže vyzval, aby pomocí aplikace poskytl vzdálený přístup do počítače a také údaje ke své platební kartě, což poškozený učinil. Poté ve svém internetovém bankovnictví potvrdil transakci, kterou podvodník převedl více než 17 tisíc korun na jiný účet," popsala mluvčí policie.
Policisté v tomto případě zahájili úkony pro podezření ze spáchání trestných činů podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku.
Další případ se stal jen o několik dní později v Klatovech a jedná se o podvod, o kterém již několik let informujeme v podstatě neustále.
"Osmašedesátiletá žena prodávala na internetovém bazaru domácí spotřebič. Ozval se jí zájemce, který jí přes mobilní aplikaci zaslal odkaz, žena na něj klikla a v odkazu vyplnila nejen údaje ke své platební kartě, ale i přihlašovací údaje do svého internetového bankovnictví. Pak už jen mohla sledovat, jak neznámý pachatel převedl téměř 42 tisíc korun z jejího spořícího účtu na běžný účet, a tyto peníze pak vybral v bankomatu," uvedla mluvčí policie k tomuto případu s tím, že i zde policisté zahájili úkony pro podezření ze spáchání trestných činů podvod, neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku.
Poslední podvod, který klatovští policisté nyní šetří, se pro změnu týká investic. "Neznámý pachatel se telefonicky spojil s sedmapadesátiletým mužem a přesvědčil jej, aby prostřednictvím internetových stránek prováděl investice. Pod záminkou, že mu vyplatí výnosy z investic, muže přesvědčil, aby mu umožnil vzdálený přístup do počítače i do internetového bankovnictví. Z toho následně v několika platbách odcizil více než 185 tisíc korun," doplnila informace mluvčí policie k poslednímu případu
Zde policisté zahájili úkony pro podezření ze spáchání dvou trestných činů, a to z podvodu a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku.
O nebezpečích číhajících v internetovém prostředí a zásadách bezpečnosti jsme informovali již mnohokrát:
Policie varuje
Policisté přijímají desítky podobných oznámení o podvodech a neoprávněných přístupech k počítačovým systémům a nosičům informací. Případy se týkají zejména odcizení finančních prostředků z bankovních účtů, jejichž majitelé využívají elektronické bankovnictví.
Často se jedná o krádež identity například pomocí tzv. phishingu, tedy podvodných technik využívaných k získávání citlivých údajů například hesel, čísel kreditních karet, rodného čísla a podobně, kdy komunikace napodobuje nebo předstírá například, že jde o technickou podporu banky, nebo poskytovatele služeb.
Pachatelé se také často vydávají za jiné osoby a vystupují jako přátelé ze sociálních sítí, nebo například pracovníci banky. Mnohdy si zjišťují čísla mobilních telefonů na stránkách uživatelů sociálních sítí, kde je vlastníci zveřejňují, aniž by si uvědomili, že může být jejich telefon zdrojem získání peněz pro podvodníky.
Pachatel se ve většině případech vydává za pracovníka peněžního ústavu, tvrdí, že je účet dotyčného napaden a je třeba okamžitě udělat nové zabezpečení. Následuje vylákání údajů k účtu, platební kartě, telefonu či internetovému bankovnictví, a také žádost o potvrzovací kódy.
Následně dochází k okamžitým převodům peněz, většinou na zahraniční účty. Dohledání pachatele je v těchto případech velmi obtížné a v případech, kdy lidé sdělí své údaje třetí osobě, banka zamítne reklamační řízení, jelikož porušili vzájemné ustanovení z obchodní smlouvy s bankou.
K vylákání peněz dochází i jinak, když se uživatel například přes odkaz v mailu „proklikne“ na nastražené falešné stránky, které vypadají jako přihlašovací stránka služby či bankovnictví a zde vyplní údaje, které tak získá pachatel. Vždy se přesvědčte, že se nacházíte na správných stránkách peněžního ústavu.
Byly zaznamenány i případy zasílání dotazníků k zamezení dalších podvodů, které vypadaly jako zaslané bankou a byly i podepsané, kde bylo vyžadováno vyplnění bankovního spojení, PIN kódu i osobních údajů. Pokud podobný dotazník vyplníte, může samozřejmě dojít ke zneužití vaší platební karty nebo účtu.
Číslo účtu a údaje platební karty mohou podvodníci zachytit také v nezajištěných sítích wifi.
Policie radí:
- V žádném případě nikomu, ani svým profilovým přátelům, nesdělujte čísla mobilních telefonů ani čísla platebních karet nebo kódy pro potvrzení plateb.
- Banka nikdy nezasílá zprávy, ve kterých by klienta žádala o jeho přihlašovací údaje nebo číslo karty.
- V případě telefonického kontaktu, pokud si nejste jisti, že skutečně mluvíte se zástupcem banky, ukončete hovor a kontaktujte banku osobně.
- Pro případ ztráty platební karty či podezření na podvodné jednání mějte uložený ověřený kontakt na banku.
- Pokud obdržíte do své e-mailové schránky zprávy od neznámého adresáta či nevyžádané zprávy, nikdy neotvírejte přílohy těchto zpráv. V přílohách se může nacházet spustitelný soubor, který může obsahovat škodlivý vir či malware, který infikuje váš počítač. Podobné viry odhalí jen některé antivirové programy.
O podvodech na prodejce zboží na internetu jsme dokonce vydali samostatný speciál:
Důrazné varování před podvodníky - obětí jsou bohužel desítky!
Policie opakovaně varuje před těmito internetovými podvody
