Historie sboru plzeňských hasičů z povolání se začala psát dne 1. března 1892, kdy plzeňská městská rada ustanovila svým výnosem první hasiče z povolání. Dne 15. března 1892 nastoupilo do služby prvních šest mužů a hasičská strážnice byla zřízena v Exlově dvoře vedle radnice, což je dnešní Císařský dům s infocentrem na náměstí Republiky.
V roce 1908 byla zřízena hasičská strážnice v místech bývalé obecní kuchyně v Otakarových sadech, což jsou dnes sady 5. května. V témže roce dostal sbor k užívání také prostory v Panském mlýně, kam byla přesunuta ústřední stanice s telegrafem a ve dvoře mlýna byla přistavěna kůlna pro další hasičské stříkačky a stáj pro dva páry koní.
Obě budovy stály nedaleko od sebe a sloužili hasičům v letech 1908 až 1913. V těchto místech dnes stojí hotel Marriott.
Dne 3. května 1913 se hasičský sbor města Plzně přemístil do upraveného objektu Rostova dvora v Jízdecké ulici, kde sídlí dodnes. Některé prostory dvora stále patřily stájím 35. pěšího pluku, ale v následujících letech sbor převzal celý objekt. Výjezdová komunikace vedla tehdy Jízdeckou ulicí na Palackého náměstí, teprve později vznikla ulice Pobřežní, která je výjezdovou komunikací dodnes.
V roce 1915 zde byla postavena cvičná ocelová věž. Montáž provedli pracovníci mostárny Škodových závodů a tato věž dominovala areálu stanice až do roku 2015, kdy byla zbourána v rámci celkové rekonstrukce stanice.
Od r. 1913 do roku 2004 byla stanice v Pobřežní ulici centrální hasičskou stanicí města Plzně. Od roku 2004 nese označení hasičská stanice Plzeň Střed a je tzv. typu P3.
V současnosti na stanici slouží velitel stanice a 36 příslušníků ve třech směnách. V posledních několika letech probíhala modernizace prostor areálu stanice. Největší úpravy byly provedeny v letech 2015 a 2016, kdy došlo k celkové opravě vnitřních prostor, přístavbě garážových stání a k úpravě povrchů před budovami, a to nákladem ve výši 37,7 mil. Kč. Stanice Střed je tak v současné době nejmodernější stanicí na Územním odboru Plzeň.
Zásahový obvod stanice Střed zahrnuje historické centrum města s mnoha cennými stavbami, dále pak část východního, jižního a západního předměstí Plzně, velké množství průmyslových podniků v lokalitě Borská pole, v areálu bývalých Škodových závodů, rozsáhlé prostory pivovary Gambrinus a Plzeňský Prazdroj, objekt Plzeňské Teplárny nebo Zimní stadion a ve Štruncových sadech se pak nachází fotbalový stadion FC Viktoria Plzeň.
Celkem se v zásahovém obvodu stanice nachází 333 objektů s vysokým či zvýšeným požárním nebezpečím a se složitými podmínkami pro zásah. Z tohoto počtu je 137 objektů připojeno EPS na PCO.
V zásahovém obvodu je také několik výškových dominant, například Katedrála sv. Bartoloměje, která dosahuje výšky necelých 103 m, či Mrakodrap Bohemia. V této aglomeraci je též přítomno několik objektů takzvaných velkých shromaždišť osob, mezi kterými je třeba zmínit Fakultní nemocnici Bory, nákupní centra (PLAZA, AREA Bory, Berounka Park a Borská pole), dále areál Západočeské univerzity v Plzni na Zeleném trojúhelníku, či obě budovy divadla J. K. Tyla.
Zásahovým územím také prochází dálnice D5 Praha - Rozvadov a železniční koridor Praha - Plzeň. Z vodních ploch je to pak vodní nádrž České údolí, ležící na řece Radbuze, o ploše 151 hektarů. V centru města se řeka Radbuza stéká s řekou Mží a společně odtékají jako řeka Berounka.
Díky strategické poloze stanice Střed v centru města je hasičskou stanicí s nejvyšším počtem výjezdů v Plzeňském kraji (cca 1400 zásahů ročně).
Něco málo z historie plzeňských profesionálních hasičů
- Dne 1. března 1892 ustanovila svým výnosem městská rada první hasiče z povolání. Velitelem sboru byl jmenován František Dlask, který byl doporučen pražskou městskou radou. František Dlask do té doby působil jako nadhasič I. třídy pražského požárního sboru.
- Dne 15. března 1892 nastoupilo do služby prvních šest mužů. Po šesti týdnech tuhého výcviku byli zařazeni do výkonu pravidelné služby a následně rozděleni na dvě směny po třech mužích + jeden hasič jako záloha.
- Roku 1896 požádal továrník Emil Škoda městskou radu, aby v jeho závodech převzal měšťanský hasičský sbor dozor nad požární bezpečností. Městská rada tento požadavek schválila. Početní stav sboru byl navýšen o pět mužů a sbor vykonával hlídkovou činnost ve Škodových závodech.
- V roce 1905 dosáhl početní stav sboru již 32 mužů. O rok později požádal Akciový pivovar o zřízení hasičské pobočky ve svém závodě, k čemuž skutečně došlo, a sbor byl navýšen o dalších pět hasičů.
- V roce 1907 požádaly Škodovy závody v Plzni rovněž o zřízení hasičské pobočky ve svém závodě. Pobočná stanice vzniká v následujícím roce. Oběma pobočkám, jak Akciovému pivovaru, tak Škodovým závodům, byly mimo hlavní úkoly ochrany jmenovaných závodů, přiděleny ještě obvody ve městě, kam vyjížděly k požárům. V roce 1909 měl hasičský sbor jednoho velitele a 49 hasičů.
- Profesionální hasičský sbor v Plzni od svého založení 15. března 1892 vystřídali několik míst, kde sbor sídlil. Původně byla hasičská strážnice umístěna v Exlově dvoře vedle radnice, následně se v roce 1908 přemístila do budovy panského mlýna v Otakarových sadech (dnes Sady 5. května). V roce 1913 se pak hasičský sbor města Plzně přemístil do upraveného objektu Rostova dvora v Jízdecké ulici, kde dodnes funguje požární stanice HZS Plzeňského kraje.
- V roce 1933 byla v areálu Rostova dvora v Jízdecké ulici postavena první skeletová železobetonová stavba v Plzni a byla poskytnuta pro potřeby požární policie a Českého červeného kříže.
