„Prosím, přijeďte sem, cítím tady kouř!“ zaznělo v telefonu operačního důstojníka v pátek, krátce před půlnocí. Policisté na udanou adresu na Borech poblíž Luny dorazili jako první a hned se k nim přihlásil mladý oznamovatel, který vysvětloval, že o požáru nic neví, ale má pocit, že cítí kouř.
Policisté nic nechtěli podcenit a ačkoli jediné, co cítit ve vzduchu bylo, byl vlahý, čistý, letní vzduch, vyrazili potencionální zdroj kouře hledat. O chviličku později na místo dorazili i hasiči a k hledání se připojili.
„Už to cítím taky! Smrdí to hodně.“ zvolal mladý policista. „To smrdíme my, právě jedeme od dalšího požáru.“ vysvětlil zpocený hasič a nám všem došlo, že černé šmouhy v jeho obličeji a na uniformě nejsou stíny, ale pozůstatky požáru, který hasiči zdolali jen před chvilkou na Roudné.
Ačkoli já jako civilista, jsem měl o požáru zde již pochybnosti, policisté ani hasiči nechtěli hledání vzdát a pátrali dál. Jejich ostražitost se vyplatila! „Vidím kouř!“ zavolal najednou hasič a opravdu, ze zavřeného okna bytu v předposledním patře stoupal díky netěsnosti rámu malý proužek dýmu.
Muži v uniformách vyběhli schody a začali bouchat na dveře bytu. Po chvilce otevřel starší rozespalý muž a za jeho zády se valil černý dým. Zdroj hasiči našli okamžitě. Muž si vařil večeři a usnul. Z pánvičky s pokličkou již byla svítící, rozžhavená hmota a jak hasič prohlásil, „Tohle už mohlo zahořet každým okamžikem!“
Jen ostražitost mladého muže a preciznost práce policistů a hasičů zabránila tragédii.
KRIMI PLZEŇ gratuluje, protože nebýt všech zúčastněných, mohli jsme psát o tragédii s uhořelou osobou v bytě.
