Přímo v policejní budově v Poběžovicích včera napadla mladistvá delikventka policistu. Dle našich informací jde o dívku, která opět uprchla z výchovného ústavu v Hostouni. Dívka byla včera večer policisty zajištěna a převezena na obvodní oddělení policie Poběžovice.
Zde dívka nejprve slovně napadala policistu, který vykonával službu, poté nečekaně uchopila kovovou židli a tu po policistovi mrštila. „Dívka policistovi způsobila oděrky a pohmožděniny hlavy a lokte. Nyní jí za spáchání trestného činu násilí proti úřední osobě hrozí, vzhledem k jejímu věku, poloviční trest než dospělému pachateli, tedy až dva roky odnětí svobody,“ sdělila k případu policejní tisková mluvčí.
Bohužel nejde o ojedinělý případ trestné činnosti chovanců obdobných ústavů. Naše zákony totiž nepřipouští trestní stíhání osob mladších 15 let, takže tyto děti, ač loupily, přepadávaly, znásilňovaly nebo „jen“ kradly, skončí pouze v ústavu a v osmnácti letech vesele a s čistým trestním rejstříkem odcházejí do nového života.
Pokud se děti mladší patnácti let, umístěné v ústavu, rozhodnou páchat trestnou činnost dál, vůbec nic jim v tom nebrání. „Ústav není kriminál“, tvrdí ochránci lidských práv, takže opravdu nebezpečným chovancům v cestě k útěku nebrání mříže. Mají běžné volnočasové aktivity na pozemku ústavu a na vycházkách jsou hlídané pouze vychovatelem. Pokud utečou a znovu kradou či loupí, jsou po návratu ostatními oslavováni jako hrdinové a čeká je „trest“ například v podobě zákazu televize.
Pokud jsou mladiství, tedy starší patnácti let, čeká je sice soud, ale do něj jsou opět v ústavu a po odsouzení, pokud je podmínečné, se opět do ústavu vracejí. To, že mají „ňákou podmínku“, je samozřejmě vůbec netrápí, ba naopak, jejich prestiž před ostatními stoupá.
Vychovatelé se bojí o život
Jak vidíte, pokud se chovanec ústavu nebojí napadnout policistu ve službě, je zřejmé, že útok na obyčejného vychovatele pro něj nebude sebemenší problém. Útoky na vychovatele vobdobných zařízeních se pak před veřejností úzkostlivě tají, protože jde přece o děti...
My sami jsme loni museli velmi složitě pátrat, než jsme zjistili, co se v Hostouni také stalo:
Hostouň červenec 2014
Tři děti – tento termín používáme schválně, neboť takto je vidí naše nedokonalé zákony, se domluvily, že se jeden vrhne na vychovatelku, mikinou jí zakryje oči, dá jí pár ran nebo ji bude škrtit, dokud se bude hýbat a pak si společně vezmou klíče od vychovatelny. Ve vychovatelně se snadno zmocní mobilu, klíčů od budovy, případně od auta a samozřejmě peněz.
Čtrnáctiletí násilníci, kteří se evidentně nebáli riskovat život ženy, toto opravdu učinili. Na nebohou ženu se vrhli a zezadu ji začali škrtit. Před fatálními následky možná ženu zachránil ochranný zdravotní krunýř na krku, který právě nosila. Smutným faktem je, že tento nosila kvůli minulému napadení chovancem, kdy ji „dítě“ praštilo odpadkovým košem.
Ženě se podařilo ze škrcení vymanit a útočníky zahnat křikem, ti se pak zalekli a od úmyslu dál loupit ustoupili.
Následky útoku
Domažličtí kriminalisté samozřejmě následně zahájili úkony trestního řízení, ale všichni víme, že zcela zbytečně, protože zákon nedává možnost pachatele potrestat – vždyť jsou to přece jen děti, že?
Pokud by si někdo myslel, že chlapec svého činu litoval, byl by na omylu. Jen dva dny po útoku mladík vypáčil okno a po hromosvodu utekl. Naštěstí byl zanedlouho chycen a vrácen, samozřejmě, kam jinam, než zpět do Hostouně. Jediné, co pak následuje, je obdiv ostatních chovanců, „dyť je to borec, ne?"
Dle našich informací jde o opakovaně agresivního jedince, ale jak jsme již uvedli, je právně nepostižitelný. Můžeme jen doufat, že až někoho zabije, bude už mu víc než 15 let a pak ho konečně zavřou. Tento chlapec ale vměřítku Hostouně není ničím výjimečný, toto chování je tam zcela běžné a velký počet chovanců už má zkušenosti sdrogami, je jasné, že tito jsou pak daleko nebezpečnější.
Zajímali jsme se samozřejmě o možnosti obrany pracovníků a ty jsou vpodstatě nulové, jak se také bránit proti dětem, že? Dokonce ústav nemá ani trestnou samotku, protože je dle zákona nehumánní zavřít děcko. To, že se předtím pokusilo někoho umlátit nohou od stolu je úplně jedno. Takže chovanec spáchá regulérní loupež, zraní vychovatele a maximem co mu hrozí, je omezení vycházek. Je známo, že policisté do Hostouně jezdí minimálně 2x měsíčně a řeší napadání vychovatelů nebo ničení vybavení.
Závěr
Pro vychovatele musí být jejich práce neuvěřitelně frustrující, dělají totéž jako dozorce ve věznici, ovšem za poloviční plat a bez jakéhokoli vybavení na jejich ochranu. Také jejich chovanci jsou dle našeho názoru nebezpečnější, protože nad nimi není damoklův meč vpodobě hrozícího velkého trestu či alespoň korekce.
Foto: Ilustrační
