Pokud vydáme článek o městské policii, vždy v komentářích pod článkem nalezneme opakující se, nenávistné výblitky, týkající se botiček. Zajímavé je, že se to tam objevuje kdykoli, dokonce i když píšeme třeba o psovodech. Prostě botičky jsou trnem v oku spoustě lidí a kvůli nim slepě odsuzují městskou policii jako celek.
Také jsem řidič a ten plechový nesmysl jsem na svém autě také už párkrát měl, stejně tak jsem už své auto nenašel a pak jsem pro něj vyrážel pěšky na odchytové parkoviště magistrátu u Kalikovského mlýna. To mě taky tenkrát naštvalo, ale kvůli tomu nemusím být slepý a nenávistný ke všemu, co muži a ženy v modrém na ulicích zajišťují.
Po více než roce a půl co se věnuji novinařině specializující se na kriminalitu v plzeňských ulicích, jsem se se strážníky setkal za mnoha situací a při plnění mnoha úkolů, z nichž botičky tvořily opravdu minimum. Byl jsem s foťákem přítomen více než desítce záchran života nebo zdraví, vynešení staré paní z ohně požáru jejího bytu a hašení mnoha dalších požárů, viděl jsem bezpočet záchran zraněných zvířat nebo zadržení nebezpečného pachatele, co pistolí ohrožoval obsluhu baru.
Upřímně řečeno, v několika případech jsem nemusel souhlasit se vším, co dělali. Osobně bych třeba byl při řešení některé nastalé situace ráznější, ale strážníci již mají mnoho negativních zkušeností s našimi ne vždy dokonalými zákony a nejdou do zákroku naplno, aby se pak zákon neotočil proti nim. Zodpovědně ale mohu prohlásit, že jsem za ten rok a půl nikdy nezažil situaci, kdy by osobě v nouzi nepomohli a vždy jsem viděl, že je vede zájem člověku pomoci.
Asi nejčastěji jsem pracoval s hlídkami sídlícími na Borech, s vyhlášenou 410 a 416, což jsou kódy hlídek specializující se na závažnější zákroky kdekoli po městě, například jiným strážníkům v nouzi. Nebál bych se o nich prohlásit, že jde o takovou zásahovou jednotku městské policie. Každopádně jejich výcvik a výzbroj to dosvědčuje a bezesporu dosahuje kvalit jejich kolegů od obdobné jednotky policie České republiky.
Další na koho bych nerad zapomněl, jsou strážníci Odchytové skupiny – ty poznáte podle atypického vozu určeného pro transport všeho zvířectva. Zde jezdí specialisté na vše co leze, plazí se nebo kouše. U těchto chlapíků oceňuji opravdové zapálení pro práci a vysokou znalost zvířat, ti kluci snad znají i latinské názvy plazů či ptáků, které dennodenně zachraňují. Strávil jsem s nimi několik šichet a jen díky nim žijí stovky zaběhlých psů, co se ročně po Plzni ztratí.
Pokud mluvím o všem co leze, plazí se nebo kouše, tak bohužel tento popis se hodí i pro klienty specialistů na převoz opilců na PAZS (záchytku). Jejich každodenní práci s pomočenými, agresivními opilci jim snad nemůže závidět nikdo.
Pak tu také máme obvoďáky, tedy strážníky pracující na služebnách v jednotlivých městských obvodech. Ti zase vynikají tzv. místní znalostí svých ulic a problematiky daného obvodu. Právě na ně se s důvěrou obracejí místní občané včetně seniorů.
Na seniory také zapomenout nesmíme! Městská policie Plzeň má plně funkční senior linku, která se specializuje na pomoc těm nejvíce zranitelným osobám. Sám jsem byl svědkem toho, když se strážníci slaňovali okny do bytů, kde ležel stařeček nebo stařenka se zlomeninou nohy a jen pomoc strážníka zachránila dehydrovanému seniorovi život. Viděl jsem vděk v očích těch bezmocných, když v jednom a v tomtéž bytě opakovaně strážník zasahoval při pádu důchodce. Po tomhle strážníkovi kdykoli stisknu ruku a nějaká botička je mi na mém autě lhostejná.
Pokud vám v centru vadí zapáchající narkomané nebo vás obtěžují somrující bezdomovci, vězte, že právě městská policie má speciální jednotku, která právě tento nešvar sleduje a z našich ulic je vytlačuje.
Mohl bych je popisovat ještě celou další stránku tohoto článku, protože je tu mnoho dalších, jako třeba psovodi. Pokud jsem na některé specialisty zapomněl, tak se hluboce omlouvám, strážníci toho dělají opravdu hodně. Smyslem tohoto článku v žádném případě není očernit práci dopravní skupiny, tedy těch, co neslavné botičky na auta dávají, protože snad každý myslící člověk pochopí, že naše město v době kdy bylo stavěno, nepočítalo ani s pětinou dnešního provozu a tedy regulace pohybu vozidel v centru a hlavně parkování je bohužel nutná.
Ona i otázka existence botiček je zajímavá, kdyby jsme nebyli vyhlášeni „čecháčkovstvím“ - tedy schopností vytvořit kdykoli a na cokoli blbou výmluvu, nebyly by ony botičky nutné. My starší totiž pamatujeme dobu „kukaček“ tedy papírků za stěrači, které jsme pak chodili platit jako pokuty. Jenže jsme si vymýšleli spousty výmluv abychom platit nemuseli a tak strážníci museli přitvrdit a zavést botičky – z nich se jen tak nevyzujeme.
Pokud jsem vás o tom co píšu nepřesvědčil těmito argumenty, zkusím čísla:
K 31. 07. 2014 má MP Plzeň evidováno 310 zaměstnanců, z toho je 258 strážníků, další část tvoří ostatní zaměstnanci. Služebnu Dopravní skupiny tvoří 41 zaměstnanců, z toho je 32 strážníků.
Slavné botičky tedy dává jen 14 procent strážníků – ostatní jsou tu aby Vám pomohli! Už věříte?
