Vážená redakce,
chtěl bych Vašim čtenářům popsat svůj příběh a poprosit všechny řidiče, ať jsou opatrní. Pokud pak opatrnost pomůže zachránit alespoň jeden lidský život, má to smysl. Dokud totiž nezažijete to co já, nepochopíte, o čem chci vyprávět.
Celý můj příběh začal před třemi týdny v pondělí 18. června, když jsem jel za švagrovou na Kladensko, kde jsem si vyzvedl zavařené kompoty z velké úrody třešní, které jsem sklidil na chatě. Popovídali jsme si, já naložil ty kompoty a vyrazil ke tři kilometry vzdálené chatě.
Se švagrovou jsem se pak setkal až o tři týdny později v nemocnici. Vzpomínala na ten večer a říkala, že hleděla za mnou jak odjíždím a měla divný pocit, který si tenkrát neuměla vysvětlit.
Vyprávěla mi, že asi o patnáct minut později se kolem ní prořítili hasiči, pak záchranka a policie. Potom úplně uzavřeli silnici, ale prý ji ani ve snu nenapadlo to spojit se mnou.
Já sám si pak už moc nepamatuji, vím, že jsem odjížděl a pak, že bezmocně sedím v nakloněném vraku auta, vůbec se nemůžu hnout, něco horkého mi teče po obličeji a v puse mám krev. Slyšel jsem něčí hlas, který hovořil se záchrannou službou a uklidňoval mě, ať se nehýbu, že pomoc je už na cestě.
Další vzpomínka je, že slyším svůj vlastní nářek, když mě vyprošťovali z vraku, to bylo určitě to nejhorší v životě. Pak následuje vzpomínka ze sanitky, když na mě někdo mluví, já mám pocit, že nemůžu dýchat a oni na mě stříhají oblečení. Pak si pamatuji, že mě vezou v nemocnici a říkají, že mám všude větve a listí, a pak už nic, jen probuzení po operaci.
Dnes stále ještě ležím v Motole, mimo jiné mám totálně rozlámanou pánev a stehenní kost, ale žiju a za vše moc děkuji neznámému zachránci co mě našel a přivolal pomoc, hasičům, záchranářům a pak samozřejmě lékařům a sestřičkám tady v Motole.
Jsem moc rád, že si se mnou píšete, přemýšlet nad něčím jiným mi pomáhá přemoci obrovské bolesti sešroubované
pánve, tedy spolu s injekcemi silných opiátů. Větší bolest jsem asi
nikdy nezažil.
Mám na vás ještě jednu prosbu, můžete zjistit jak to tenkrát s tou mojí nehodou bylo, jak k ní došlo, jak dopadlo mé auto a hlavně poděkovat mým jménem všem co mi pomohli?
Děkuji Martin
K nehodě došlo v pondělí 18. 6. před půl sedmou večer na silnici 101 nedaleko obce Dřetovice ve směru na Zákolany v okresu Kladno. Martin zde ve vyšší rychlosti vyletěl ze silnice do protisměru a bokem narazil do stromů. Vše ukazuje na mikrospánek, nepozornost nebo například na reakci na zvíře.
Bezvládného Martina zaklíněného ve vraku Citroenu zde našel náhodně projíždějící řidič a zavolal pomoc. Jako první dorazili hasiči z HZS Kralupy s cisternovým automobilem, ale Martina již nalezli dle slov svého mluvčího již ležet mimo auto, takže dosud nevíme, kdo ho vyprostil.
Hasiči okamžitě zahájili první pomoc a následně spolupracovali s dorazivšími záchranáři. Záchranáři pak mladého muže po nezbytném ošetření na místě transportovali ve vážném stavu do Fakultní nemocnice v Motole na urgentní příjem, kde se podrobil operaci.
Martinovo poděkování teď již míří ke všem členům složek IZS, které u této nehody zasahovaly a doufáme, že si ho přečtou i ti neznámí, co zastavili a poskytli pomoc.
Foto: PČR, Google, Martin
