Okresní soud Plzeň-město dnes začal znovu projednávat snad nejsledovanější případ v Plzni tzv. kauzu "Černý mercedes". Původní rozsudek zástupce šéfa zásahové jednotky obžaloby zprostil.

Vše o minulém soudu zde:

Dnes proběhl třetí a poslední den hlavního líčení v kauze zastavení řidiče Vávry policisty v Mercedesu a soud zprostil policistu majora Vladimíra Slavotínka obvinění. „Skutek, který se stal, není trestným činem,“ odůvodnila rozsudek soudkyně Lucie Bočková.

Zjednodušeně:

Soud prokázal, že údajně poškozený Vávra i jeho právník Němec opakovaně lhali a médiím podstrkovali upravené záznamy (více níže).
Soudní znalec prokázal, že Vávra na policejní vůz opakovaně najel, nikoli, že by ho jen problikl a tedy, že policisté měli zákonný důvod proto vozidlo zastavit.
To, že má policista během zákroku pistoli v ruce, zákon o policii umožňuje, policista tedy nepochybil.
Záznamy dokázaly, že policisté příslušnost k policii prokázali již během jízdy.
Soudní znalec prokázal, že k fyzickému napadení řidiče Vávry nedošlo. Také nikdo ze svědků napadení neviděl, ani nedokázal popsat.
Státní zástupce uvedl, že využití oprávnění k zastavení vozu bylo zcela na místě, poškozený k němu zavdal důvod sám a měl uposlechnout výzvy.
Státní zástupce došel k závěru, že Vávra zbraň v ruce policisty ani neviděl, tedy se jí nemohl bát a dozvěděl se o ní až ze záznamu.
Policista od začátku přiznává pochybení pouze za použité vulgární výrazy, to však není trestným činem a jde pouze o kázeňský přestupek.
Státní zástupce stížnost proti tomuto rozhodnutí soudu nepodal, ponechal si ale zákonnou lhůtu.

TŘETÍ DEN JEDNÁNÍ

První svědek

Muž uvedl, že stál na křižovatce, když zezadu přijely trochu rychleji dva vozy, jeden zablokoval druhý a vystoupili z něj dva muži, kteří rozhořčeně vyrazili k řidiči Superbu. Viděl ale jen, jak se jeden z nich nahnul do okénka, žádný útok neviděl.

Druhý svědek - řidič bílé dodávky, kvůli jehož jízdě celý incident začal

Muž popsal, že si na mostě za sebou všiml tmavého vozu, který rozsvítil majáky a stopku. Na konci zúžení se mu tedy snažil uhnout vlevo. „To auto za námi jelo v pravém pruhu, ale nijak nás neohrožovalo. Vypadalo to, že spěchá, ale agresivně nejelo,“ popsal tento svědek situaci před rozsvícením majáků. „Bylo zcela evidentní, že se jedná o policisty, kteří někoho stíhají. Nechápu, co ten člověk ve stříbrném autě dělal, bylo jasné, že ti policisté chtějí aby zastavil. Snad je v České republice normální, abych, když za mnou jede auto s majáky, zastavil nebo uhnul,“ uvedl dále řidič dodávky. Ten také popsal situaci na křižovatce, kde došlo k zastavení vozu: “Ti policisté vystoupili a šli k řidiči stříbrného vozu. Spolujezdec byl ozbrojen, ale tu pistoli spíš nesl. Nijak agresivně s ní nemáchal ani nemířil. Že by toho řidiče napadli jsem neviděl.“

Soudní znalec z oboru dopravy

uvedl, že zkoumáním kamerových záznamů městského kamerového systému i kamery vozu pana Vávry vyhodnotil, že v minimálně dvou, ale spíše třech případech vůz Škoda Superb stříbrné barvy bezdůvodně vyjel ze svého pruhu a tím ohrozil policejní Mercedes.
Také je podle jeho posudku zřejmé, že na konci zúžení vůz pana Vávry prudce zrychlil a přejel do pravého pruhu a tím zablokoval policejní vůz, který v té době již měl zapnuté výstražné světelné a zvukové zařízení.
Podle posudku soudního znalce Vávra až do zastavení několikrát překročil povolenou rychlost a to až o přibližně 20 km/h.
Ohrožení bílé dodávky Mercedesem, které uváděl Vávra jako důvod svého jednání, je podle posudku znalce vyloučeno, naopak ale uvedl, že chování Vávry mohlo způsobit nehodu černého mercedesu nebo vozidel jedoucích za nimi.

Soudní znalci z oboru biomechanika - ČVÚT

uvedli, že během zkoumání zjistili, jak a o kolik milimetrů se stojící vůz pohne, například při pohybu řidiče, otevření dveří, vystoupení řidiče a dalších činnostech, a vše pak srovnali se zvukovým i obrazovým záznamem. Po vyhodnocení pak odborníci z ČVÚT pochybují, že vůbec k nějakému zápasu došlo. Na záznamu totiž nejen, že není žádný úder ani reakce na něj slyšet, ale vozidlo se v uvedené době vůbec nepohne, což by v případě napadení či násilného vytahování řidiče mělo.

DRUHÝ DEN JEDNÁNÍ

Soudní znalkyně z oboru psychiatrie

     K případu se dnes vyjadřovala soudní znalkyně z oboru psychiatrie, která zpracovala znalecký posudek na poškozeného řidiče Vávru.
     Znalkyně uvedla, že Vávra trpí poruchou přizpůsobení, labilní afektivitou a sklony k narcismu. Vávra je dle znalkyně také více sebestředný, než běžná populace. Pak pokračovala, že podle záznamu působil řidič Vávra na začátku konfliktu bojovně a vyzývavě, a naopak, po zastavení projevoval strach.
    Také uvedla, že Vávra nelže, ale je to jeho psychické vidění situace. Ze stresu vidí věci zvýrazněné a problémy mu rostou před očima.
     Psychickou újmu podle ní nepředstírá, není však možné určit, jak velkou část újmy způsobil incident a jak velkou část následné vyšetřování a medializace.
     Ve znaleckém posudku je také uvedeno, že řidič Vávra již neví co viděl doopravdy a co na záznamu, který následně opakovaně viděl při různých příležitostech.

Svědek Josef Němec, druhý policista z Mercedesu

     Jako další svědek vypovídal major Josef Němec. Ten u soudu uvedl, že řidič Vávra na ně ve zúžení opakovaně najížděl, čímž se dopustil porušení zákona. Jednání řidiče Vávry mu přišlo natolik nebezpečné, že se jím cítil ohrožen a právě proto spustil VRZ.
     Podle svědka muselo být řidiči Vávrovi jasné, že ujíždí policistům, protože krom majáků, sirény a nápisu STOP / POLICIE mu ještě policista Slavotínek okénkem ukazoval služební průkaz a opakovaně ho vyzýval k zastavení vozu. Vzhledem k tomu, že řidič Vávra na ně na mostě najížděl a odmítal uposlechnout opakovanou výzvu k zastavení, považovali ho za nebezpečnou osobu. Podle něj se policisté denně setkávají s řidiči pod vlivem drog nebo alkoholu a on s kolegou nemohl vyloučit, že se jedná o takový případ. Na základě těchto důvodů Vávrův vůz zastavili.
     Svědek Němec uznal, že oslovení řidiče Vávry policistou Slavotínkem nebylo v pořádku, ale popřel, že by viděl fyzický útok na řidiče Vávru. Uvedl ale, že řidič Vávra po uklidnění situace nebyl nijak zraněný, a že se spolu dohodli na sepsání protokolu na nejbližším policejním oddělení. Tam ale oproti dohodě Vávra policisty již nenásledoval.

Státního zástupce poté zajímalo, jak ostatní řidiči reagují na takto upravený vůz. Major Němec uvedl, že za tři roky služby tohoto vozu u jeho útvaru je toto z desítek případů jediný, kdy jim řidič neuposlechl výzvy k zastavení a ostatní řidiči tomuto vozu se spuštěným VRZ běžně uhýbají.

Obhajoba poté soudu pustila záznamy několik případů ujíždějících řidičů. V první řadě proto, aby ukázala, jak je řidič ujíždějící policii nebezpečný pro ostatní účastníky silničního provozu. V druhé řadě proto, aby ukázala standardní taktiku takového zákroku, která ve většině případů končí vytažením řidiče z vozu pod namířenou zbraní a jeho položením vedle vozu či na kapotu.

PRVNÍ DEN JEDNÁNÍ

V Plzni začal soud řešit mediálně velmi sledovaný zásah proti 53letému řidiči Josefu Vávrovi na Karlovarské třídě. Zákroku se účastnili dva policisté, jeden, který se pochybení nedopustil a tedy nebyl z ničeho obviněn a druhý, major Vladimír Slavotínek, který pracuje jako zástupce velitele krajské zásahové jednotky.
Soud samozřejmě sledujeme. Státní zástupce Jiří Richter obvinil tohoto policistu Slavotínka, že během zákroku zneužil svoji pravomoc, ale dnešní líčení ukazuje, že vše mohlo být tak trochu jinak.

Situace na místě

Dnes se u soudu přehrávaly všechny dostupné videozáznamy, tedy nejen ty, které řidič Josef Vávra sám dal médiím, ale i ty ostatní, například z kamerového systému města. Tyto záznamy Vám zatím ukázat nemůžeme, soudkyně totiž nepovolila pořizování obrazového záznamu v soudní síni. Po skončení soudního jednání, až je soud dá k dispozici, je samozřejmě zveřejníme.
Na dnes zveřejněných záznamech je jasně patrné omezení vozu Mercedes, ke kterému došlo ze strany dodávky a také závěr manévru, kterým řidič Vávra na konci Pattonova mostu Mercedes zablokoval. To tedy potvrzuje původní tvrzení policistů.
Také byl předložen záznam, který ukazuje, jak jasně a zřetelně byl vůz Mercedes označen rozsvícenými majáky za čelním sklem i v masce a nápisem STOP / POLICIE. Z tohoto záznamu je jasně patrné, že toto označení nebylo možné přehlédnout.

Mediální kampaň

Ukázalo se, že obrovskou mediální kampaň cílevědomě rozpoutal Vávrův právník Ronald Němec. Soud má dokonce k dispozici maily s již hotovými články proti policistům, které právník Němec rozesílal všem redakcím.
Vzhledem k již prokázaným lžím v mailech, dle všeho Ronalda Němce může čekat i kárné řízení, protože například uvedl, že oba policisté u policie sami skončili k 1. lednu 2018, aby tak získali výsluhy. Samozřejmě jde o lež, oba stále slouží.

Pistole v ruce

Záznamy dnes u soudu také jasně ukázaly, že mediálně hojně probírané míření zbraní na řidiče Vávru byla zcela účelová lež. Policista Slavotínek sice z vozu vystupoval se zbraní v ruce, ale po celou dobu její hlaveň mířila k zemi podél jeho stehna. Když poté zjistil, že jeho ani kolegu řidič zastaveného vozu neohrožuje, zbraň uložil do ledvinky na levém boku. To potvrzuje i fotografie níže.

Podivná hra GIBSu

Vzhledem k tomu, že jde o policistu, podklady pro obžalobu zpracoval GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů). Jenže dnes u soudu zazněla nahrávka hovoru právníka Němce údajně napadenému řidiči Vávrovi, kdy Němec říká: "Mám velmi dobrého kamaráda u GIBS, je to velitel přes všechny tajný operace, ten nám pomůže!"
Tato nahrávka evidentně všechny v soudní síni značně zaskočila, ukazuje totiž, že podklady pro žalobu mohou být kamarádem na GIBSu zmanipulované a nebo, že právník Ronald Němec opět lhal a kamaráda si vymyslel. Tím ale mohl značně ovlivnit řidiče Vávru, který teprve po tomto hovoru vypovídal na policii.
Zmínka o údajném kamarádovi na GIBS zaujala i soudkyni, která po právnímu zástupci Ronaldu Němcovi žádala vysvětlení, kdo na nahrávce zmiňovaný známý je. Na to Ronald Němec odpovědět odmítl. Dále byl právník soudkyní tázán, zda pomoc, kterou svému klientovi ze strany tohoto známého sliboval, využil. To samozřejmě Němec popřel, protože v případě kladné odpovědi by před soudem logicky skončil on i jeho na nahrávce zmíněný kamarád.

Zraněn nejsem a hlásit nic nechci

U soudu dnes také zazněly záznamy z telefonních rozhovorů řidiče Vávry s jeho právním zástupcem Němcem, jeho volání na linky 112 a 158 a také záznamy komunikace hlídky policistů, která po incidentu s řidičem Vávrou mluvila na čerpací stanici Pap Oil na Lidické ulici.
V těchto záznamech opakovaně zaznělo, že řidič Vávra neutrpěl žádné zranění, a že nic hlásit nechce, že by to pro něj byla zbytečná ztráta času.
Až po telefonátu se svým právním zástupcem, který ho ujistil o pomoci kamaráda z GIBS, se až po další půl hodině, nyní z obchodního centra Globus na Lochotíně rozhodl zavolat znovu na linku 158 a chtěl podat trestní oznámení.
Následně již řidič Vávra mění svá tvrzení a uvádí, že ho policista Slavotínek pětkrát nebo šestkrát udeřil pěstí do obličeje a v kravatě tahal z auta. To ale není na žádném záznamu, naopak bylo jasně vidět, že Vávra těsně po zákroku stojí před vozem s rukama v kapsách upravený, s upraveným oděvem a zapnutým límečkem polokošile a hlavně bez jakéhokoli otoku či například zčervenání tváří. Snad každý pochopí, že kdyby ho člen zásahové jednotky "pětkrát nebo šestkrát udeřil pěstí do obličeje," bylo by to na obličeji asi vidět a zřejmě by pan Vávra nestál.
Ačkoli řidič Vávra na počátku opakovaně uvedl, že mu nic není, nyní žádá odškodnění půl milionu korun!

Policista Slavotínek

     S obviněným policistou jsme dnes u soudu hovořili. Uvedl nám, že soud svým způsobem vítá, protože očekává očištění svého jména. U policie pracuje třicet let a stál proti těm nejnebezpečnějším pachatelům, kteří v našem kraji byli. Být nyní obviněn za pouhou nadávku považuje za nepochopitelné.
     Policista se ke svému pochybení, tedy nevhodnému oslovení podezřelého, postavil čelem a chybu přiznal. Samozřejmě chápe, že podezřelým se "Kundo" neříká, ale toto své pochybení považuje za kázeňský prohřešek a nikoli za věc, která má skončit u soudu.
     Připomněl, že v tu chvíli, kdy Vávra na jejich výzvu odmítl zastavit, mu zákon o policii nařizuje bez prodlení konat. Kdyby totiž nekonal, porušil by tento zákon a stál by před soudem zase. Byl tedy v situaci, kdy za ujíždějícím vozem vyjel a zastavit ho již musel.

Řidič Vávra

Jednání pokračovalo i dnes odpoledne a jako jediný svědek vypovídal řidič Josef Vávra. Předsedkyně soudu totiž hned v úvodu uvedla, že jeho tři předchozí podaná vysvětlení jsou pro soud nepoužitelná. Vávra pak celou situaci znovu popsal tak, jak bylo již mnohokrát uvedeno ve sdělovacích prostředcích a vypovídal asi dvacet minut.

Nakonec Vávra zdůraznil následky tohoto, pro něj úděsného zážitku:
Doslova uvedl, že prvních čtrnáct dnů potom prožíval v hrozném strachu, bál se každého zafoukání větru a každého zvuku, když něco spadlo. Bylo mu prý řečeno, že ti dva jsou tajní policisté a tajná policie podle něj znamená nebezpečí.
Do dneška má prý strach, trpí posttraumatickým stavem, který mu byl diagnostikován psychiatrem a byly mu na něj dokonce i předepsány léky. Policejní ochranu odmítl, protože útočníci byli policisté a on se bojí. Strach, který cítí, ho také omezuje ve výkonu zaměstnání a dokonce se bojí i jezdit autem. Jakýkoli kontakt s agresivním řidičem u Vávry vyvolává strach ze msty a bojí se sedat i do vlastního auta. Na sezení k psychiatrovi kvůli tomu dochází jedenkrát měsíčně.
Dnes se ale Vávra po soudu vyjádřil pro média (např. Český rozhlas), že kdyby dostal od policistů flašku a omluvu, nemuselo to dojít tak daleko. Tedy újma tak vážná nebyla?

Následovaly doplňující otázky

Řidič Vávra ve výpovědi uvedl, že nevěděl odkud se ozývá siréna a tak prý jel dál, aby nepřekážel. Soudkyni zajímalo, jak je možné, že když nevěděl, odkud se siréna ozývá, reagoval na ni slovy “Jen si houkni.“ (viz video)
Na tuto otázku řidič Vávra nedokázal uspokojivě odpovědět.
Na otázku k jaké gestikulaci mezi ním a muži ve vozidle došlo řidič Vávra odpověděl, že se na sebe podívali.
Na otázku, proč nezastavil, uvedl, že měl z tetovaných mužů strach a chtěl zastavit někde mezi lidmi, aby byl v bezpečí. Na vozidle prý viděl jen malý modrý majáček a pouze nápis STOP a takové vozy potkává minimálně jednou týdně.
Soudkyně se pak zeptala policistů, v jakém intervalu se nápis STOP mění za nápis POLICIE a zda to policisté mohou ovlivnit. Policisté vysvětlili, že po pár vteřinách a nelze to ovlivnit.
Na otázku obhájce, zda vůbec hodlal zastavit, zněla jeho odpověď: „Možná ne“
Soudkyně se Vávry ptala, zda a kdy viděl zbraň. Vávra popsal, že zahlédl zbraň, když policista vystupoval z vozu a pak už jí neviděl. Toto zarazilo soudkyni i obhájce policisty. Vávra totiž o zbrani na místě nevěděl a nemluvil o ní ani se svým obhájcem a ani s policisty na lince 158, což opět dokazují zvukové záznamy. První výpověď o ní přišla až mnohem později a to, když si Vávra přehrál záznam své kamery.
Soudkyně se ptala, jak přesně proběhlo napadení po zastavení Vávrova vozu. Vávra uvedl, že policista Slavotínek mu měl dvakrát vyrazit z ruky telefon a při druhém vyražení ho dokonce udeřit do tváře. Poté ho prý policista Slavotínek chytil do tzv. kravaty a maximálně čtyř vteřinovým tahem nízké intenzity v podpaží se ho měl snažit vytáhnout z vozu okénkem (což ale vylučuje fotka níže).
Následoval dotaz soudkyně, zda ho policista udeřil záměrně či spíše nedopatřením. Vávra odpověděl, že spíše nedopatřením. Pak tedy připomínáme čtenářům verze publikované v médiích v době zveřejnění a postavené na informacích poskytnutých Ronaldem Němcem, ty ale přece mluvili o "brutálním bití a opakovaných úderech."
Soudkyně se ptala, proč, když se situace uklidnila a Vávra se s policisty dohodl, že s nimi pojede na policejní stanici sepsat záznam, se během cesty odpojil a odjel. Vávra odpověděl, že mu policista na lince 158 řekl, že jím uvedené vozidlo neznají a aby za muži nejezdil, že je v nebezpečné situaci a že na místo posílá zásahovou jednotku.
Soudkyně odpověděla, že toto ale vyvrací přehraný záznam z linky 158, na kterém nic takového nezaznělo.
Na otázku proč mužům nevěřil, že jsou policisté, i když se mu prokázali průkazy, odpověděl, že nevěděl, že policisté mohou být tetovaní.
Následovala otázka obhájce, kdy se situace uklidnila. Vávra odpověděl, že když poslechl výzvy policistů a začal spolupracovat.
Překvapivý byl logický dotaz státního zástupce (ten totiž bývá většinou na straně poškozeného). Toho zase zajímalo, jak si má vysvětlit, že ve Vávrovo písemném vyjádření k obžalobě je uvedeno, že kdyby se mu policista ještě ten den omluvil, trestní oznámení by nepodával. Konkretně ho tedy velmi zajímalo, zda by omluva nějak zabránila psychickým následkům pana Vávry.
Obhájce policisty Slavotínka pro změnu zajímalo, jak probíhalo pozdější jednání na policii s policistou Stejskalem a Škuderou, kde byl Vávra podávat trestní oznámení na zasahující policisty. Vávra odpověděl, že korektně a že si tam vše vysvětlili.
Obhájce pak připomněl, verzi, kterou dal Ronald Němec v říjnu k dipozici médiím a kde se jasně uvádělo něco úplně jiného, citujeme: "Po příjezdu na služebnu oznamovatele vytěžil praporčík Stejskal a kapitán Škudera, kde bylo oznamovateli pod psychickým nátlakem domlouváno, že nemá podávat trestní oznámení, že jde o dva vysoce postavené policejní důstojníky. Zvláště byl donucen popřít, že policista v ruce držel zbraň a druhý ho škrtil v kravatě a tahal ho ven okénkem. Dále mu bylo důrazně doporučeno, aby nevyhledával lékařské ošetření."

Kauza "černý mercedes" opět před soudem