Ve středu 28. srpna kolem půl třetí odpoledne se na policii obrátila řidička zásilkové služby s tím, že byla u Příšova přepadena a oloupena zakuklenými muži. Žena kriminalistům barvitě popsala, že jezdí za svého přítele, který má zákaz řízení, zastavila s vozem u lesa, aby si odskočila a zde ji přepadli neznámí maskovaní muži.
"Mohu potvrdit, že jsme se zabývali oznámením na tísňovou linku 158, kdy nám oznamovatelka narozená v roce 1996 oznámila, že k ní měli v lese přistoupit dva muži, kteří ji měli držet za ruce a připravit o finanční hotovost.
Na místo vyjely hlídky z obvodních oddělení Třemošná, Úněšov, hlídka městské policie z Horní Břízy a celý výjezd skupiny kriminální policie a vyšetřování z územního odboru Plzeň venkov. Na místě bylo provedeno ohledání místa činu a ve věci policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu loupež," popsala nám mluvčí policie.
Od prvopočátku se zkušeným kriminalistům na takto popsané události zdálo několik věcí značně podezřelých, přesto ale nemohli nic podcenit a na případu pracovali téměř dva měsíce.
Nakonec se ukázalo, že kriminalisté měli dobrý odhad. Žena se před pár dny pod tíhou zjištěných skutečností nakonec přiznala, že si celé oznámení vymyslela a to z důvodu obav z problémů v práci.
Co na tohle zkušený kriminalista?
Požádali jsme o vysvětlení bývalého plzeňského kriminalistu, zda je toto jednání ojedinělé nebo se něco podobného děje častěji: „Asi vás to překvapí, ale jde o poměrně častý jev, kdy si většinou mladí lidé z různých důvodů vymyslí loupežné přepadení. Často to bývá strach z dluhu, či z prozrazení utracení a nebo například prohry peněz. Také jsem často zažil, že mladí mají strach z problémů kvůli pozdnímu návratu domů a raději zavolají, že je někdo přepadl, neuvědomují si ale, co tím spustí za lavinu.
Náš trestní řád považuje loupež za jeden z nejzávažnějších trestných činů, dnes říkáme zločinů, a na místo vždy vyjíždí celý tým odborníků. Tito policisté za sebou mají desítky nebo i stovky vyřešených skutečných loupeží a tedy ví, jak se skutečná oběť chová, jak vypadá například po útoku a hlavně jaké mají být stopy na místě.
Proti nim stojí amatér vykládající víceméně pečlivě připravený příběh a výjezd většinou u druhé až třetí věty pozná, že tohle by mohlo být smyšlené. Pak už jen záleží, kdy to údajně přepadený vzdá a přestane kecat.
Právní postih mu v tomto případě sice nehrozí, ale pořádná ostuda už ano. Nejhorší na tom je, že na podobné věci nám v noci stáli všichni, dosah SKPV, technik, obvoďáci, někdy psovod a okolí pak pročesávali péjáci. Někde jinde se pak mohlo dít něco doopravdy a kvůli takové pitomosti mohl skutečný pachatel opravdové trestné činnosti unikat," uvedl nám kriminalista s více než třicetiletou praxí.
Foto ilustrační
