Jak asi velká část Plzeňáků ví, město Plzeň vlastní většinu lesů na území svého katastru i blízko něj. Lesy v rekreačních oblastech v blízkosti rybníků pak bývají v létě častým útočištěm pro lidi, kteří se v nich chtějí schovat před letním žárem.
Správci plzeňských městských lesů proto opakovaně vyzývají návštěvníky, aby byli ohleduplní a chovali se v lese slušně. Uvedené městské lesy a lesoparky jsou oblíbeným cílem obyvatel i návštěvníků města, ale bohužel ne všichni se v nich chovají tak, jak by měli.
„Plzeňská rekreační oblast Bolevecké rybníky i například okolí Kokotských rybníků na Rokycansku, kde má město rozsáhlé lesní pozemky, lákají k procházkám i houbaření.
Lidé ale stále častěji jezdí do lesa auty a ta parkují na začátcích lesních cest tak, že zaparkovanými automobily omezí či úplně znemožnění vjezd i výjezd lesní techniky, ale i vozidel IZS. Mnozí návštěvníci si totiž neuvědomují, že těžká lesní technika, tedy kamiony vyvážející dřevo z lesa, ale také i hasičské nákladní vozy potřebují nejen větší prostor pro průjezd, ale také pro vytáčení.
Řidič nevhodně zaparkovaného auta pak vcelku zbytečně skončí s pokutou, a navíc svou neohleduplností může zkomplikovat rychlý zásah u hořícího lesa, nebo způsobit několikahodinové nucené přerušení práce dřevařů. Ještě větší problém to může být, pokud jede do lesa anebo z něj záchranka. Rád bych požádal všechny návštěvníky našich lesů, aby byli ohleduplní k ostatním i ke správcům lesa,“ řekl nám Aleš Tolar, náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí.
U problematických vjezdů do lesů instalovala Správa veřejného statku města Plzně, která se o městské lesy stará, závory. Instalace jedné závory stojí přibližně 15 tisíc korun. V současné chvíli plzeňští lesníci evidují na lesních cestách v majetku města 135 závor. Problém s nevhodným parkováním, ale často přetrvává a nejčastěji k tomu dochází v lesích za obchodním centrem Tesco na Rokycanské nebo u Borské přehrady pod železničním přejezdem.
Dalším problémem jsou odpadky. „Pro návštěvníky platí, že co do lesa donesou, to by si také z něj měli odnést. Ne všichni to dodržují, a navíc nám do lesa vozí i větší porce odpadu, jakým je třeba stavební suť či starý nábytek. Ročně nás tyto úklidy stojí zbytečně dva až tři miliony korun,“ uvedl vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.
Největší nebezpečí v létě hrozí z nelegálně rozdělávaných ohnišť i z kouření v lese. Právě to bylo nejpravděpodobnější příčinou vzniku největšího loňského požáru, který zničil 15 arů městského lesního porostu. „Každý rok řešíme několik požárů v lese a bylo velké štěstí, že se většinu z nich podařilo hasičům zlikvidovat ještě v počátku. V oblasti Boleveckých rybníků jsme proto ponechali jen dvě veřejná ohniště, a to u Senečáku a u Šídlováku,“ říká vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.
„Lesy jsou oblíbenou oázou pro malé i velké. Všichni by se v nich ale měli pohybovat tiše, neodhazovat tam odpadky a nepoškozovat takzvané oplocenky. Lesy jsou přístupné návštěvníkům 24 hodin 7 dní v týdnu a zadarmo. Měli bychom si toho vážit a podle toho se k nim chovat. Ne všude na světě si mohou lidé dopřávat takového luxusu,“ dodal ještě náměstek Aleš Tolar, v jehož kompetenci plzeňské městské lesy jsou s tím, že turistika, houbaření či sběr lesních plodů jsou nejčastějším důvodem návštěvy lesa, ale lézt po hromadách vytěženého dřeva či se proplétat pod vichrem narušenými stromy by k nim ale patřit nemělo. To může být i životu nebezpečné.