Víte, že dnes je Světový den dárců krve?
Na „transfuzce“ neboli Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň to vědí jistě a právě k jeho oslavě dostali zrekonstruované prostory odběrového pracoviště v ulici 17. listopadu.
Plzeňská fakultní nemocnice do rekonstrukce svého transfuzního oddělení investovala dvacet milionů korun a pětapadesát let stará budova tak mohla projít rozsáhlými úpravami. Má nové podlahy, elektroinstalaci, posuvné dveře, moderní odběrová křesla, rozšířené WiFi pokrytí i moderní rezervační systém. Velkou položkou rozpočtu byla fasáda a největší radost dárcům jistě udělají zcela nové gastro služby.
Rekonstruované prostory, které dárcům krve nabízejí větší komfort a příjemnější prostředí, byly
slavnostně uvedeny do provozu den před jejich svátkem, tedy včera.
„Krev zachraňuje lidské životy, proto se jako město Plzeň s chutí připojujeme k náborové kampani, abychom pomohli Transfuznímu oddělení Fakultní nemocnice Plzeň hledat prvodárce,“ uvedl mimo jiné primátor města Plzně Roman Zarzycký, který se spolu s dalšími hosty zúčastnil slavnostního otevření. Jako dar předal limitovanou edici odznaků pro dárce.
Ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek upozornil, že nejkritičtějšími měsíci jsou v
krevních skladech každoročně vždy ty letní a dodal: „Tým našeho transfuzního oddělení ale musí být ve střehu prakticky po celý rok. Stále se dohání operativa z dob
pandemie nebo odložená diagnostika tumorů, což zvyšuje nároky na krevní potřeby. Trvalý mírný nedostatek je
zejména u negativních krevních skupin, krátkodobě ale i u těch pozitivních, proto bych rád vyzval všechny, kteří s
první návštěvou otálejí, že se skutečně nemusejí ničeho bát. Naopak, stanou se společně s ostatními pravidelnými
dárci našimi hrdiny, kterým patří velký dík.“
Darování krve je akt laskavosti a soucitného jednání. Vaše darovaná krev může znamenat rozdíl mezi
životem a smrtí pro někoho jiného!
Primářka transfuzního oddělení Petra Šlechtová zve dárce:
„Potřebujeme dárce všech krevních skupin. Přijďte k nám!“
Historie Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Plzeň začala zřízením krajských transfuzních
stanic po roce 1948. V současné době má šest desítek zaměstnanců, patří k největším v České republice a zajišťuje
transfuzní přípravky nejen pro plzeňskou FN, ale i pro další nemocniční zařízení v krajské metropoli a dalších městech
Plzeňského kraje, například v Rokycanech, Stodu, Klatovech či Domažlicích. Plzeňské transfuzní oddělení je navíc
jedním ze sedmi krizových center České republiky, takže stále musí mít připraven určitý počet transfuzních přípravků
pro případy mimořádných událostí.
„To vše můžeme díky našim dárcům. Denně uskutečníme 100 až 120 odběrů," uvedla primářka Transfuzního oddělení FN Plzeň Petra Šlechtová, která v jejím čele stojí od roku 2016.
Co to jsou transfuzní přípravky?
Je to všechno, co se vyrobí nebo připraví na transfuzních odděleních. Dříve se odebírala plná krev
a bez výrazných úprav se podávala pacientům. To je asi nejčastější představa o transfuzi a tento způsob v minulosti
převažoval.
Nyní však plnou krev (450 ml m ± 10 %) zpracováváme na jednotlivé transfuzní
přípravky, jejichž hlavní složkou jsou červené krvinky nebo krevní destičky či plazma. Transfuzní přípravky se pak
využívají zejména při život ohrožujících a masivních krváceních, operačních zákrocích, léčbě hematologických,
onkologických či interních chorob.
Odběrů plné krve máme na Transfúzním oddělení FN Plzeň
ročně okolo 22 tisíc a provádíme také speciální typy odběrů, takzvané aferézy, při nichž z krve dárce odebereme jen
jednotlivé složky a krev se pak dárci vrací zpět do žilního oběhu. Těchto odběrů máme ročně okolo 1,5 tisíce.
Máme dva krevní sklady, kde transfuzní přípravky uchováváme a v laboratoři pak tzv.
křižujeme, tedy provádíme zkoušku kompatibility, a expedujeme pro konkrétní pacienty. Jeden z těchto skladů je v naší
hlavní budově v Plzni na Borech v ulici 17. listopadu 12, druhý velký sklad máme na Lochotíně, kde jsou zásoby
transfuzních přípravků určené pro pacienty lochotínské části Fakultní nemocnice.
Kdo může darovat krev?
Je velmi mnoho omezení, první je věkové, dárcům totiž musí být mezi 18 až 65 lety a prvodárce musí
být mladší 60 let.
Dárce má být také člověk, který se neléčí s nějakým závažným onemocněním.
Měl by mít v naprostém pořádku především ledviny, kardiovaskulární aparát a také žíly.
A
nejdůležitější ji mít chuť darovat krev.
Lidé se často ptají, zda může mít odběr krve vliv na zdraví. Právě proto jsou nutné pauzy mezi
odběry, kdy ženy chodí maximálně třikrát do roka, muži čtyřikrát.
Také pečlivě sledujeme
stav dárce před každým odběrem, v každém případě totiž platí, že nikdy nesmíme poškodit dárce a ani pacienta, který
přijímá transfuzní přípravek.
Máte dárců dostatek?
Jak už jsem řekla, omezení v dárcovství krve je velmi mnoho, a proto stále musíme cílit na dárce
potenciální. Sice máme v našem registru dárců poměrně dostatek, ale tím, jak stárnou, přibývá u nich onemocnění, a
tedy i důvodů k jejich vyřazení.
Hledáme ty, kteří by je mohli vystřídat, ty, kteří
přemýšlejí nad tím, jak někomu pomoci. Jedním ze způsobů může být právě darování krve. Zahájili jsme nyní novou
náborovou kampaň, zejména proto, že dochází k velkému nárůstu odběrů krevní plazmy mimo tzv. transfuzky, které
zásobují nemocniční zařízení a poskytují tedy krev pro pacienty v České republice. Komerčních plazmaferetických center
ke konci roku 2022 bylo na území ČR již 72 a tato centra provedla jen v loňském roce celkem přes milion odběrů, což je
obrovské číslo a zajisté způsobuje odliv pravidelných dárců krve a krevních složek ze zařízení transfuzní služby.
Když bude mít někdo zájem stát se dárcem krve, co pro to musí udělat?
Nejlepší asi bude začít na našich webových stránkách. Zájemce tam najde všechny potřebné základní informace a také telefonní čísla, kam může zavolat, vyptat se podrobněji a případně si domluvit termín, kdy může přijít. Dárce přijímáme a odběry provádíme v našem hlavním sídle v ulici 17. listopadu 12.
Co dárce čeká?
S prvodárcem musí lékař sepsat podrobnější anamnézu a o všem ho informovat – poučit ho. U všech dárců se pak měří
krevní tlak, pulz, tělesná teplota a musíme znát i hmotnost dárce, ta je důležitá proto, abychom mohli požadovaný
objem plné krve odebrat či u aferetických odběrů objem stanovit. Pak odebereme vzorek krve pro vyšetření krevního
obrazu.
Všechny tyto hodnoty musí opět posoudit lékař, který na jejich základě pustí dárce k odběru nebo s ním domluví
odklad či další kontrolu a vysvětlí mu proč.
K odběru má dárce přijít pořádně nasnídaný, ovšem neměl by jíst tuky a
musí dodržovat pitný režim.
Říkala jste, že jste se pustili do náborové kampaně…
Snažíme se během celého roku dělat určité výzvy směrem k obyvatelům kraje. Jako příklad mohu uvést spolupráci se
Západočeskou univerzitou v Plzni na akci s názvem Univerzitní upír a lékařskou fakultou v Plzni, s níž pořádáme
Fakultní pijavici.
Na naší současné kampani spolupracujeme s městem Plzní a Plzeňským krajem. A jak už jsem také
říkala, cílíme ji na nové dárce mladší generace. To, že kampaň spouštíme na přelomu jara a léta, není náhoda. Letní
měsíce jsou prubířským kamenem ve všech transfuzních stanicích a odděleních. Právě v letních měsících se většina z
nich potýká s nedostatkem krve. Je to způsobené tím, že lidé čerpají dovolené, nemají tedy čas dostavit se k odběru
krve. A také cestují do exotičtějších destinací a nemohou hned po návratu darovat krev, někdy musí být i
několikaměsíční odklad.
Během léta ale lidé i hodně sportují a vyvíjejí jiné, někdy i riskantnější, aktivity, takže přibývá
úrazů. Nastává tedy nepoměr, kdy je méně dárců a větší spotřeba transfuzních přípravků.
Je nějaká krevní skupina, která vám dlouhodobě chybí?
To se nikdy nedá říci, protože situace se může změnit z hodiny na hodinu, takže potřebujeme stále všechny krevní
skupiny. Obecně lze říci, že je nedostatek Rh negativních krevních skupin. My tady ve střední Evropě jsme kavkazská
populace, v níž je nejvíce zastoupena krevní skupina A+, pak 0+. Máme tedy i těchto dárců nejvíce.
Dostáváme od
jednotlivých oddělení Fakultní nemocnice Plzeň i od dalších nemocnic objednávky na transfuzní přípravky s požadovanými
krevními skupinami, které chtějí použít na své plánované výkony. To většinou není problém dodat.
Větším problémem jsou
akutní situace, například velká nehoda s několika zraněnými nebo poranění velké artérie neboli cévy. Desítky krevních
konzerv jsou potřeba také na akutní případy jako je prasklé aneurysma nebo prasklé jícnové varixy. Další problém může
nastat, když takovýto pacient má krevní skupinu, která je málo zastoupena.
Velkými odběrateli transfuzních přípravků
jsou i pacienti s onkologickými a hematoonkologickými onemocněními. Během posledních pěti let jsme zaznamenali například
pacienta, který od nás během necelých dvou měsíců odebral 214 transfuzních jednotek.
Odběry krve v zařízeních transfuzní služby jsou bezplatné, lidé si však odnášejí dobrý pocit, že pomohli…
Doufáme, že od nás odcházejí s tím, že udělali něco skvělého. Hodně dárců k nám přijde poprvé poté, kdy někdo z jejich
rodiny potřeboval transfuzi. A možná si také někteří z nich říkají, že když bude potřeba, tak jim jejich dobrý skutek
někdo jiný vrátí a bude pro ně krve dost. Dělali jsme dotazníkové šetření a vyplynulo nám z něj, že nejčastější postoj
našich dárců je: když můžu, tak pomůžu.
Věřím ale, že k nám chodí také proto, že se jim u nás líbí. Nedávno právě ona
část, kde jsou dárci přijímáni a evidováni, kde jim je odebírána krev a kde pak po odběru odpočívají a mají připravené
skvělé občerstvení, prošla zdařilou rekonstrukcí.
Oceněním pro dárce je Janského plaketa za určitý počet odběrů. Její udílení je v gesci Červeného kříže, který spolupracuje s obcemi, městy či městskými obvody, takže její předání bývá slavnostním okamžikem. Věřím, že jsou naši dárci jsou na to náležitě pyšní. Díky sponzorům pak máme pro naše dárce po odběru připravené drobné dárky.
Zabýváte se pouze odběry krve?
Patříme mezi největší zařízení transfuzní služby v republice, máme dobře vybavené laboratoře, a tak se zabýváme i
další laboratorní diagnostikou. Vyšetřujeme také dárce kostní dřeně, dárce reprodukčních buněk, kostních štěpů, děláme
i prenatální diagnostiku včetně screeningu infekčních markerů.
Jsme také součástí plzeňského transplantačního centra a
vyšetřujeme tedy i různé znaky důležité při transplantaci orgánů, ve FN Plzeň se konkrétně jedná o ledviny.
A jsme
také náběrovým centrem Českého národního registru dárců dřeně, naši dárci nebo kdokoli, kdo chce pomoci, nám může
odevzdat první základní vzorek, tedy dva mililitry krve, a vyplnit dotazník. Pak si ho přebírá
Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň. Pokud mají pacienta, jemuž parametry registrovaného dárce vyhovují,
osloví ho sami a vše s ním nadále řeší.
Jak jste se k práci na transfuzním oddělení dostala?
Nemohu úplně říci, že bych k ní směřovala už za studií medicíny. Působila jsem i na jiných odděleních a původně jsem chtěla být praktickou lékařkou. Začínala jsem tak, jako mnoho jiných lékařů, na interně. Na transfuzním oddělení ve FN Plzeň jsem absolvovala stáž. Práce tady se mi líbila, a když mi tehdejší primářka Růžena Herynková nabídla místo, tak jsem ho přijala. A teď medikům říkám, že je to velice zajímavý a smysluplný lékařský obor.
Takže k vám na praxi chodí studenti medicíny?
Ano, a nejen studenti Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, ale také budoucí laboranti a zdravotní sestřičky, ať již ze středních škol, nebo ze Západočeské univerzity z Fakulty zdravotnických studií.
Jsme rádi, že jim můžeme
něco o transfuzní problematice říci a doufáme, že si to budou pamatovat, a až jednou budou třeba klinickými lékaři,
tak budou vědět, že zajistit a vybrat pro jejich pacienty nějaký vhodný transfuzní přípravek není jednoduché.
