Policisté vyjížděli 1. dubna po deváté hodině večer k případu loupežného přepadení ve Zbůchu. Vše se mělo odehrát na autobusové zastávce. Policistům 24letá žena uvedla, že k ní přistoupil neznámý muž a pokusil se jí vzít peněženku s 1500 korunami, doklady a platební kartou, kterou držela v ruce. Když mu ji nechtěla dát, udeřil ji do břicha a i s portmonkou utekl. Kriminalisté ihned začali provádět šetření, zajistili stopy z místa činu a zjišťovali svědky události.
„Během prověřování vyvstaly okolnosti, které se policistům zdály podezřelé. Nakonec zjistili, že peněženka se všemi náležitostmi zůstala v autobusu, kterým žena přijela do Zbůchu. Vyzvali proto dívku k doplnění podaného vysvětlení a během toho policistům přiznala, že si vše vymyslela.
Vzhledem k tomu, že ke skutku nedošlo, vznikly Policii ČR v přímé souvislosti s řešením případu marné náklady, které byly vynaloženy z rozpočtových prostředků policie. Pracovníci analyticko právního oddělení Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje proto ženu vyzvali k úhradě nákladů. Ta v daném termínu náhradu škody uhradila,“ vysvětlila nový postup policistů jejich mluvčí.
Již kdysi KRIMI-PLZEŇ požádala o vysvětlení bývalého plzeňského kriminalistu, zda je toto jednání ojedinělé nebo se něco podobného děje častěji:
„Asi vás to překvapí, ale jde o poměrně častý jev, kdy si většinou mladí lidé z různých důvodů vymyslí loupežné přepadení. Často to bývá strach z dluhu, či z prozrazení utracení a nebo například z prohry peněz. Také jsem často zažil, že mladí mají strach z pozdního návratu domů a raději zavolají, že je někdo přepadl, neuvědomují si ale, co tím spustí za lavinu.
Náš trestní řád považuje loupež za jeden z nejzávažnějších trestných činů, dnes říkáme zločinů a na místo vždy vyjíždí celý tým odborníků. Tito policisté za sebou mají desítky nebo i stovky vyřešených, skutečných loupeží a tedy ví, jak se skutečná oběť chová, jak vypadá například po útoku a hlavně jaké mají být stopy na místě.
Proti nim stojí amatér vykládající víceméně pečlivě připravený příběh a výjezd většinou u druhé až třetí věty poznal, že tohle by mohlo být smyšlené. Pak už jen záleželo, kdy to údajně přepadený vzdá a přestane kecat.
Právní postih mu v tomto případě sice nehrozí, ale pořádná ostuda už ano. Nejhorší na tom je, že na podobné věci nám v noci stáli všichni, dosah SKPV, technik, obvoďáci, někdy psovod a okolí pak pročesávali péjáci. Někde jinde se pak mohlo dít něco doopravdy a kvůli takové pitomosti mohl skutečný pachatel opravdové trestné činnosti unikat."
Foto: Ilustrační
