Vedle profesionálních hasičů zná veřejnost i hasiče dobrovolné a občas si někdo vzpomene, že některé větší firmy mají i vlastní hasiče. Tímto znalost lidí v devětadevadesáti procentech končí.
Málokdo ale ví o existenci speciálních a doslova nenahraditelných hasičů, kteří mají zkratku HZS SŽDC, neboli Hasičský záchranný sbor Správy železniční dopravní cesty.
Potkáte je u všech nehod, které se odehrají na železnici, ať už je to požár, srážka vlaku s autem, zvěří či člověkem a nebo třeba u vykolejení vlaku. Také se starají o bezpečnost železničního provozu kácením nahnutých stromů, nebo vyřezáváním křoví u návěstidel a semaforů. Jak sami říkají, jedním z jejich hlavních úkolů je, aby mohly vlaky jezdit.
Jsou to ti, bez kterých by se ostatní hasiči při železničních neštěstích neobešli, protože jen oni mohou zabezpečit zkratování vypnutého trakčního vedení. Ostatní hasiči sami nemohou zahájit žádnou činnost týkající se elektrifikovaných železničních strojů dokud místo nebo stroj nezajistí právě drážní hasiči.
My bychom vám rádi tyto odvážné muže představili a proto jsme navštívili jejich plzeňskou stanici a trochu vyzpovídali velitele pana Josefa Čapka a jeho zástupce pana Michala Chovana.
Řekněte nám kdo jsou drážní hasiči a jakou mají historii?
"Jsme Hasičská záchranná služba a jsme zaměstnanci Správy železniční dopravní cesty. Dělíme se na 14 zásahových obvodů, které ale nejsou děleny přímo na jednotlivé kraje. Jejich rozdělení se řídí podle tratí, pod náš obvod tedy nespadá jen Plzeňský kraj, ale taky část Středočeského, Karlovarského a Ústeckého.
Počátky Hasičské záchranné služby na železnici se datují rokem 1953. Před tím se o požáry na železnici starali dobrovolní hasiči ve větších provozovnách, kterých ale bylo málo. Proto přišlo vládní nařízení o organizaci státního požárního dozoru a ochrany, a tak vznikly jednotky požární ochrany v podnicích spadajících do resortu ministerstva dopravy.
Až do roku 1990 byly úzce spjaté s ozbrojenou ochrannou železnic. Organizační změnou v roce 1995 byla zřízena Hasičská záchranná služba ČD. Od roku 2008 je převedena pod Správu železniční dopravní cesty."
V čem se liší a co mají společného drážní hasiči a klasičtí hasiči?
"Asi největším rozdílem je, že hasiči spadají pod ministerstvo vnitra a jsou ve služebním poměru. My spadáme pod ministerstvo dopravy a jsme v poměru pracovním, takže nás nečekají výsluhy, ale půjdeme do obyčejného důchodu, jako ostatní pracující lidé.
Jinak procházíme stejným výcvikem jako hasiči, výcvik je vlastně společný. My navíc ještě procházíme speciálním kurzem na železnici.
Zatímco práce hasičů končí uhašením požáru, záchranou, nebo zabezpečením uniklých látek, ta naše až uvedením vlaků do provozu a obnovením provozu na trati.
K tomu máme samozřejmě speciální vybavení pro práci na železnici navíc. To nám umožňuje jako jediným zajišťovat bezpečný stav trakčního vedení pomocí zkratovacích souprav a například nakolejovat vykolejené vlaky.
Co konkrétně tedy děláte?
"Vyjíždíme ke všem událostem na železnici. Naší prací je zabezpečit vypnutí trakčního vedení u nehod a tím zajistit bezpečnost ostatním zasahujícím složkám. Mezi další naše úkoly patří zvedat vykolejené soupravy, vyprostit lidi z vlaku při nehodě a likvidovat uniklé nebezpečné látky. Z těch méně akčních úkolů je to vyřezávání porostu nebo likvidace rampouchů na budovách a zařízení. Prostě máme na starosti vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost provozu na železnicích.
V Plzni dokonce jezdíme i zvedat tramvaje při vykolejení, protože máme specifickou techniku a náš jeřáb se tam snáze dostane. K železničním nehodám také vozíme vyšetřovatele z odboru 18, kteří by bez nás nebyli na místě tak rychle, protože nemají povolení na jízdu pod výstražným zařízením.
O událostech se dozvídáme od operačního střediska, které kontaktuje například vlakvedoucí, nebo jiný zaměstnanec železnice. Po výjezdu nás pracovník operačního střediska sleduje přes náš interní systém Tereza, na kterém vidí kde přesně naše auta jsou a naviguje nás kde můžeme zastavit. Velmi často se stane, že nemůžeme dojet až na místo zásahu a musíme tam dojít s veškerou technikou pěšky."
Kolik vás slouží ve vašem obvodu
"Je nás tu 33 a 3 denní zaměstnanci. Pracujeme ve třech 24 hodinových směnách, v 11 lidech na směnu z toho 1 směnový zaměstnanec na operačním středisku a 3 denní zaměstnanci ve vedení jednotky."
Jaké požadavky musí splnit člověk, který by u vás chtěl pracovat?
"Stejně jako u běžných hasičů musí projít fyzickými testy, zdravotní prohlídkou, psychologickým vyšetřením a být trestně bezúhonný.
Jediný rozdíl je v tom, že u nás uchazeči nemusí mít maturitu, ale samozřejmě se podle toho pak řídí jeho platové ohodnocení. Poté nastoupí k odbornému výcviku, který je zakončený zkouškou."
Drážní hasiči nás provedli po celé stanici a ukázali nám své vybavení i techniku. Při této příležitosti jsme byli i v jejich společenské místnosti, kde, jak oni skromně říkali, mělo být pár pohárů ze soutěží. Realita ovšem byla taková, že ocenění tam bylo obrovské množství a to z různých hasičských disciplín, ale i z mezinárodní soutěže v lezení na stěnu, fotbalu a hokeje.
Technika, kterou disponují je také velmi zajímavá. Krom vozového parku běžného u Hasičské záchranné služby disponují nadstandardně například upraveným vozem Mercedes-Benz Unimog U 4023, jehož zadní hydraulické čelo má nosnost 1 000 kg a je vybaven hydraulickým zařízením, jehož pomocí se vykolejené lokomotivy a vagony vrací zpět na koleje.
Po prohlídce stanice nám předvedli jak vypadá jejich práce v praxi. Tentokrát šlo o cvičení na případ, když by nějaký člověk vylezl na střechu vlaku. Figurant pomocí lezeckého vybavení vylezl a tým pak za vzájemné spolupráce a za pomoci lan a žebříku figuranta snesl dolů.
Plzeňští drážní hasiči například včera zasahovali u dopravní nehody na železničním přejezdu v obci Jínce u Příbrami. Automobil značky Škoda vjel z neznámých příčin pod projíždějící vlak, který při střetu vykolejil a automobil začal po nárazu dokonce hořet.
Řidič byl po vyproštění předán ZZS a vrtulníkem transportován do nemocnice.
Ve vlaku cestovalo 15 osob, nikdo z nich nebyl zraněn, za asistence hasičů z HZS ČR Příbram a Hořovice proběhla evakuace a byla zajištěna náhradní autobusová doprava.
Díky špatně přístupnému terénu nemohl být k nakolejení použit běžný silniční jeřáb a drážní hasiči z JPO Plzeň tak museli ke zprovoznění trati použít nehodový vlak.
Co na své "drážní" kolegy říkají státní hasiči?
"Jednotky SŽDC jsou pro nás nezastupitelné z hlediska zásahů na železnici. Na takovéto zásahy je třeba speciálního výcviku a technických prostředků, kterými disponují pouze hasiči SŽDC.
Dále je s jednotkou SŽDC počítáno i v případě zásahů na území města Plzně v případě druhého stupně požárního poplachu. Jednotky HZS Plzeňského kraje a jednotka SŽDC společně podstupují i některé výcviky jako například výcvik v nakolejování tramvají," sdělil nám mluvčí hasičů a doplnil, že spolupráce se těmito kolegy klape na jedničku.
Foto: KP a Hasiči
