Motto:
Dezinformace je lživá, klamná, či falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti tak, aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravosti. Někdy je cílem jen zpochybnit původní informaci nebo její pravdivostní hodnotu předstíráním, že existuje jakási alternativní pravda. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.Člověku, který šíří dezinformace, se říká dezinformátor.
Tchýně sousedovy neteře z prvního manželství říkala...
Od doby vzniku sociálních sítí se zde prakticky okamžitě začaly mimo jiné šířit i různé dezinformace. Největší vlnu jsme asi zažili v době Koronaviru a nyní se v informačním prostoru zase začala šířit řada mýtů o migraci z Ukrajiny v důsledku válečného konfliktu.Až dodnes jsme se tomuto smutnému fenoménu nevěnovali, ale o víkendu nás několik čtenářů upozornilo na zprávu šířící se po Facebooku, která se nás poněkud týká. Podívejte se sami:
Pokud jste dočetli a při tom přežili úděsnou češtinu pisatele, podívejte se prosím dobře na fotografii, kterou přiložil. Jde totiž o fotku, kterou si autor příspěvku "vypůjčil" z našeho článku vydaného 8. října 2014.
Článek pojednával o mladíkovi, který si v Plzni pronajal byt a celý ho zničil. Na celý se můžete podívat zde:
Nájemník zdevastoval byt
Nájemník poškodil vybavení bytu. Celý interiér pomaloval fixou. Jeho pozornosti neuniklo ani záchodové prkénko.
O tom, jakou nenávist příspěvek způsobil, se můžete sami přesvědčit v komentářích, které se pod ním sešly:
Falešné zprávy nejsou podle mediálních odborníků ničím novým, hojně se například používaly k matení protivníka za druhé světové války, nikdy však jejich šíření nebylo tak snadné a nemělo tak velký dosah jako nyní s rozmachem sociálních sítí.
Poměrně snadno identifikovatelným znakem dezinformačního příspěvku jsou dnes již dobře známé fráze jako: "Sdílejte, než to smažou!" nebo "Tohle vám v televizi neukážou!". Tvůrci falešných zpráv na sociálních sítích mívají tendenci útočit na média, aby je v očích veřejnost znevěrohodnili a prosadili své výroky jako pravdivé.
Při čtení zpráv na internetu je také třeba prověřovat nejen texty, ale i obrázky. U falešných zpráv jsou jako v námi právě popisovaném případě často používány nesouvisející a několik let staré fotografie, zkreslující realitu.
Ověřit pravost fotky přitom bývá snadné. Většinou stačí zkopírovat URL adresu obrázku, zadat jí do Google vyhledavače a zjistit tak, jestli se opravdu vztahuje k události, o níž podezřelý příspěvek pojednává.
