Bojem o život skončil pro šestačtyřicetiletého Miloše pondělní pravidelný amatérský hokejový zápas ve Sport aréně v Třemošné, k tragédii nedošlo jen díky perfektní spolupráci jeho kamarádů Honzy a Michala, ledaře-strojníka stadionu Arnošta, operátorky tísňové linky 155 a záchranářských posádek, které vyslala na místo.
Co se v Třemošné vlastně stalo
"Hráli jsme jako pravidelně každé pondělí, kvůli současným opatřením jen v omezeném počtu, a Milošovi se nějak neudělalo dobře. Už chvíli před koncem si šel sednout, že ho bolí na hrudi, ale říkal, že to bude dobrý," popsal nám Milošův kamarád Honza, co předcházelo děsivému zážitku a pokračoval: "Pak s námi šel normálně do šatny, ale i tam jen seděl a říkal, že musí počkat až to přejde. Když jsme tam s ním zůstali už jen já a Michal, najednou Miloš řekl, že to nezvládne, úplně bílý přepadl dopředu do vlastní tašky a přestal dýchat." Honza s Michalem ke kamarádovi okamžitě přispěchali na pomoc zavolali záchranku.
Telefonát o život
"Nikdy v životě jsem takhle netelefonoval, ale operátorka na telefonu byla úplně skvělá, zeptala se na pár věcí, hned pochopila co se děje a začala nám přesně a srozumitelně říkat, co máme dělat. Michal Milošovi držel zakloněnou hlavu a já podle jejích instrukcí zahájil masáž srdce. Mezitím nám na pomoc přiběhl i vrátný stadionu, takže jsme se v masáži mohli střídat," popisoval Honza.
"Po pro nás nekonečných šesti minutách dorazili na místo záchranáři a už při příjezdu přesně věděli co a jak. Převzali si od nás resuscitaci a jejich ruce se jen míhaly v neuvěřitelné profesionální souhře. Miloše napojili na defibrilátor, ale protože se ani po několika výbojích neprobral, nasadili mu přístroj pro automatickou masáž srdce Lucas a vyrazili s ním do nemocnice," pokračoval.
Miloše záchranáři transportovali na Emergency Fakultní nemocnice Lochotín a právě díky včasnému a kvalitnímu zahájení resuscitace se lékařům podařilo obnovit jeho životní funkce. V současné chvíli je podle Honzy umístěn na jednotce intenzivní péče, ale již je schopen komunikovat a jeho stav se dle všeho lepší.
Děkujeme za život kamaráda
Právě Honza nás kontaktoval s prosbou, zda by bylo možné zjistit, kdo z operátorek tísňové linky záchranné služby s ním v pondělí komunikoval a případně zprostředkovat setkání. "Až potom mi došlo, jak byla ta paní ze záchranky skvělá. Pokyny nám dávala naprosto srozumitelně, neustále se ujišťovala, jestli jí vnímáme a masírujeme a zároveň nás ujišťovala, že pomoc je na cestě. Bez ní bychom to nezvládli a chceme jí proto poděkovat osobně," vysvětlil Honza.
Rádi jsme slíbili, že se pokusíme, a obrátili se na tiskovou mluvčí záchranné služby, která vše domluvila, a tak se dnes Honza s Irenou, jejíž hlas ho provázel okamžiky strachu o kamaráda, mohl setkat tváří v tvář. Velice mile překvapená záchranářka - operátorka Irena Bláhová, která na dispečinku záchranné služby slouží již téměř třicet let, od Honzy dostala jako vyjádření díků od všech hokejistů z Třemošné kytici a bonboniéru.
Ale ani operátorka Irena nešetřila slovy chvály: "Chlapi to zvládli výborně, nepanikařili a poslouchali pokyny. Jsem ráda, že se záchrana nakonec podařila," řekla nám při setkání, při kterém Honzovi ukázala, jak dispečink záchranářů vlastně funguje a jak vlastně celou Milošovu záchranu viděla ona.
