Bohužel téměř pravidelně informujeme o problematice ubytoven a agenturních zaměstnanců i jejich značném vlivu na kriminalitu v Plzni, respektive v celém našem kraji. Skoro každý týden pak přinášíme informace o rvačkách, napadeních, problémech s drogami či alkoholem, i další trestné činnosti s ubytovnami spojené.
Velká část veřejnosti pak pochopitelně hází odpovědnost za tuto problematiku na politiky, kteří o ubytovnách a agenturách rozhodují, aniž by si vůbec problémy v jejich okolí, zvláště v nočních hodinách, dokázali sami představit, natož aby je sami zažili.
V Plzeňském kraji se ale objevil nový politik, který je výjimečný tím, že prostředí ubytoven v rámci své profese zažil a poznal v tom nejhorším možném světle ještě před tím, než se politikem stal. Jako špičkový výjezdový lékař Zdravotnické záchranné služby MUDr. Ing. Robin Šín, Ph.D., MBA již více než deset let zasahuje mimo jiného i v tomto prostředí a celou problematiku si tak více než dobře uvědomuje.
Lékaři záchranné služby, ale zároveň i politikovi, jsme proto položili několik otázek, jak to v ubytovnách funguje i jak by bylo podle něj potřeba tuto problematiku řešit.
Za jak velký problém považujete ubytovny?
Je to velký problém pro Plzeň, ale například i pro celý tachovský okres, který má po Plzni druhý nejvyšší počet montoven a ubytoven v kraji. Postupně se to bude přelévat i do okolních okresů, kde budou případné další ubytovací kapacity. Obchodníky s „bílým pracovním masem“ hranice okresů ani krajů nezastaví. Celý problém začíná u hospodářství nastaveného na montovny a levnou pracovní sílu. Proto je nutný tlak na růst minimální mzdy pro naše lidi. Koalicí SPOLU a hnutím ANO navrhovaný dovoz stovek tisíc za pár korun pracujících cizinců z východu není řešením, ale zaděláním si na pořádnou katastrofu.
Chápu to tedy tak, že podle vašich zkušeností je nejvíce problémů s agenturními či zahraničními dělníky?
Ano. Za sebe říkám, že s těmito zahraničními pracovníky je na ubytovnách největší problém. Pokud tam bydlí naši sociálně slabší občané, nemám s nimi až tak špatné zkušenosti. Možná to zní jako útok proti zahraničním dělníkům, ale prostě takové jsou mé zkušenosti z praxe.
Pojďme se bavit konkrétně. Co jste vše v ubytovnách jako lékař zažil?
Zkušenosti nemám zrovna dobré. Přiznám se, že jsem tam snad ještě nikdy nebyl na výjezdu na střízlivém pacientovi. Vyskytuje se tam hodně násilí, rozepří či hádek. Opakovaně jsem zažil situaci, kdy se objevují nože kvůli drobnostem a hloupostem. V opilosti často hádka končí násilím, a pak létá nábytek nebo dokonce teče krev. Zažil jsem třeba i dělníka z východu, který v opilosti doslova pokousal pět dalších osob.
Pokud jedete k obdobným případům, které jste popsal, jak je to s Vaší bezpečností při zásahu? Napadl už někdo vás osobně či vaši posádku?
Občas se dostáváme do nebezpečných situací, kdy sami musíme lidově řečeno „vyklidit pole“. Já osobně jsem zažil situaci, kdy se muselo klečet na agresorovi, který nám všem chtěl ublížit. Kombinace drog a alkoholu je vždy hrozná a nebezpečná pro danou osobu i okolí. Naštěstí policisté přijeli docela rychle a dobře odvedli svou práci. V jiném případě jsme museli čekat před ubytovnou, po které běhal opilý cizinec, který pobodal jiného muže. My musíme především chránit sebe, takže jsme museli čekat, až se vevnitř situace uklidní a vyřeší. A ve výčtu takových případů bych mohl pokračovat dál a dál. Určitě ale musím pochválit práci policie, vždy rychle přijeli a pomohli nám.
Bývají lidé na ubytovnách zdravotně pojištění a pokud ne, kdo Vaše výjezdy platí?
Mnozí jsou nepojištění a vyhledají péči, až když je nim hodně špatně. Pak nemocnicím v našem kraji nepojištění cizinci dluží desítky milionů korun. Tyto dlužné částky jsou de facto nevymahatelné, cizince, který dluží za poskytnutou zdravotní péči, je často nedohledatelný, nikde ho nezastihnete a peníze už zdravotnické zařízení nikdy neuvidí. Celé je to opět často o pracovních agenturách, které občas "zapomenou" platit za zaměstnance zdravotní pojištění. Nebo cizinec přijde o práci a nemá pak ani zdravotní pojištění.
Co nemoci? Ohrožují pracovníci bydlící na ubytovnách nějak zdravotně sebe nebo okolí?
Tak řekněme si na rovinu, že hygienická pravidla občas berou na ubytovnách za své. Problémem je také nedostupnost primární péče, ale i absence očkování, které je u nás normální. Například předloni jsme na infekční klinice řešili menší epidemii spalniček. Z části se samozřejmě jednalo o agenturní dělníky na ubytovnách, kteří nedodržovali izolační opatření, neměli očkování a moc nespolupracovali.
Často se také setkáváme s onemocněním tuberkulózou, která je silně infekční a i nyní v 21. století to může být smrtelné onemocnění.
Jsou na ubytovnách i děti? A pokud ano, jak je to tam s péčí o ně? Ptám se, protože jsem sám už psal o šesti případech usmrcení dítěte v ubytovně nebo osobou z ubytovny.
Ano, děti na ubytovnách občas vídáme a má zkušenost? Porod na ubytovně. Vedení porodu v terénu je vždycky trochu stres a adrenalin. Ale díky spolupráci rodičky a celého týmu jsme to zvládli. Bohužel občas u porodu na ubytovně nevíme, do čeho jdeme. Setkáváme se běžně s tím, že taková těhotná žena nechodí na kontroly a nemá základní a zásadní screening a vyšetření.
A zažil jste i Vy nějaký případ ohroženého dítěte v ubytovně?
Já osobně, na rozdíl od některých svých kolegyň či kolegů, jsem naštěstí nemusel na ubytovně zasahovat u žádného dítěte ohroženého na životě. To je pochopitelně strašák pro každého z nás na záchrance.
Opakovaně jste zmínil pracovní agentury, jakou hrají v této problematice roli?
Naprosto klíčovou a zásadní. Do této chvíle jsem zcela nepochopil systém agenturního zaměstnávání. Zaměstnavatel by měl sám přímo uzavřít pracovní smlouvu s jakýmkoli zaměstnancem. Pracovní agentury jsou z velké části novodobé nevolnické organizace, které sem dovezou levnou pracovní sílu z východu, často již tam problémové osoby, ubytuje je na ubytovně, někdy jim sebere část dokladů a nechá je tu svému osudu, a to speciálně v situaci, kdy agenturní dělník přijde o práci. Tím se nám tu navyšuje počet osob páchajících přestupky, trestné činy a také přibývá bezdomovců.
Přijde Vám, že přibývá počet bezdomovců? A jde spíše o Čechy či cizince?
Ano, jednoznačně. Primátor Baxa z ODS tvrdí, že Plzeň má pár stovek bezdomovců. Asi málo chodí po ulicích a ten problém nevidí, nebo nechce vidět, hodně času totiž tráví jako poslanec spíš v Praze. Počet bezdomovců jen v Plzni se neoficiálně blíží dvěma tisícům a jistě se toto číslo jen tak nezastaví. Pokud bude vedení města zavírat oči před tímto problémem, hrozí lavina sociálních problémů a do budoucna i nepokojů.
A ptal jsem se, jak je to s cizinci mezi bezdomovci.
Částečně jsem o tom mluvil už na začátku. Agentura přiveze dělníka, ubytuje ho na ubytovně a on z nějakého důvodu přijde o práci. Agentura ho proto téměř okamžitě vyhodí na ulici a pokud si on sám nedokáže najít práci s ubytováním, má jen dvě možnosti, buď se na své vlastní náklady vrátit do své vlasti, nebo se stát dalším plzeňským bezdomovcem. Velmi často to dopadne tou druhou možností.
Jako lékař záchranné služby si myslím, že čím dál častěji vyjíždíme k bezdomovcům, kteří jsou cizinci, a téměř ve všech případech jde o tento scénář.
A teď se Vás poprvé zeptám jako politika, jaká opatření byste navrhoval?
Nejjednodušší řešení chtěla prosadit ministryně Jana Maláčová, která chtěla zakázat pracovní agentury, což by vyřešilo velkou část problémů. To se ale nelíbilo pravicovým stranám a moc ani hnutí ANO. Já proto navrhuji posílit pravomoci hygienické služby, policie a obecní policie, i všech dalších správních orgánů, které mohou na ubytovny dohlížet. Toho ale můžeme docílit pouze na úrovni parlamentu, kde bych se o to chtěl zasadit.
Co byste jako politik vzkázal agenturním dělníkům ze zahraničí?
Naše země - náš systém - náš právní řád. Chovejte se slušně, dodržujte pravidla, pracujte a staňte se tak platnými členy naší společnosti, jinak se musíte vrátit do země svého původu.
