Když se k nám dostala informace čeho všeho je Ministerstvo dopravy schopno, nevěřili jsme tomu a zprávu jsme si museli ověřit. Po ověření zprávy na stránkách samotného ministerstva již ale můžeme říci názor celé naší redakce, že ono ministerstvo dopravy řídí zřejmě slaboduchá osoba (slušnost a tiskový zákon nám nepovoluje zvolit třeba slovo pitomec, které by v tomto případě bylo jistě příhodnější).
Co nás tak zdvihlo ze židle? Úředník z tohoto ministerstva vyplodil výpotek choré mysli, ve kterém uvádí mimo jiné toto: „O modrý maják přijdou dopravní podniky provozující tramvajovou či trolejbusovou dráhu. Dále Svaz záchranných brigád kynologů České republiky v Žatci a pak dokonce i Horská služba.“
Pojďme si to tedy rozebrat:
Dopravní podniky mají majáky na dispečerských autech proto, že v případě nehody, např. tramvaje a vozidla, vyjíždí pověřená osoba na místo a rozhoduje společně s dopravní policií, jak se věc vyřeší. Pouze tato osoba může rozhodnout zda a kdy může vůz MHD pokračovat v jízdě nebo zda bude nahrazen jiným. Každý snad ví, že za takovou nehodou se začíná vždy tvořit dopravní zácpa. Pokud dispečer DP uvízne v zácpě a nebude si moci sjednat volný průjezd majákem a sirénou, dostáváme se do uzavřeného kruhu. Všichni v zácpě čekají na příjezd dispečera, aby ten zácpu uvolnil a dispečer čeká v zácpě na někoho, kdo uvolní zácpu.
Ještě horší je, když někde dojde např. k sesutí budovy, pod kterou je a nebo může být člověk. Právě na tyto případy jezdí Pohotovostní jednotky svazu kynologických brigád, které musí být vždy připraveny nejen k vyhledávání pohřešovaných osob v sutinách, ale i v terénu, ve vodě či po stopě. Takže si představte, že někdo zasypaný sutinami, dýchající poslední zbytky kyslíku ve vzduchové kapse, čeká na kynologa se speciálně vycvičeným psem, který ovšem čeká o pár kilometrů dál na zelenou na semaforu. Pokud bych byl pozůstalým člověka, který zahynul udušením proto, že záchranáři přijeli pozdě, neboť jim úřednický šimpanz odebral právo přednosti v jízdě, uškrtil bych pana ministra dopravy osobně.
Naprosto nejotřesnější nápad je odebrání modrých majáků Horské službě. Každoročně tito muži a ženy v červených větrovkách zachrání nebo ošetří stovky zraněných osob. Desítky ztracených lidí pak najdou vysílených v terénu. Zde je představa co se může stát ještě jednodušší, kdokoli z vás čtenářů se může zranit na sjezdovce či na tůře v horách. Ležíte na sněhu, svíráte rukama krvácející ránu, mráz prostupuje vaším tělem a vozidlo horské služby jede krokem za autobusem německých turistů k vaší sjezdovce. Předjet ho nesmí, neboť v serpentinách to značky obvykle zakazují, řidiče autobusu upozornit sirénou aby uhnul nemohou, neboť jim jí pan ministr dopravy sebral a záchranáři se mohou jen modlit, aby autobus třeba nezastavil a turisté se nešli vyčurat. Vy jste zatím na sjezdovce v klidu a v pohodě vykrvácel.
Pokud vás tento text ještě dostatečně nenaštval, tak již jen doplníme poslední maličkost: Ministerstvo rozhodně neopomnělo v návrhu tohoto paskvilu doplnit, že jim by na limuzínách samozřejmě modré majáčky zůstaly! Co na tom, že oni nikdy zachránit lidský život nepojedou, ale být na obědě včas, to je přece také důležité, ne?
8. 10. Dohra za tento paskvil
Na základě obrovské reakce médií i lidí, byl úředník který toto vyplodil, vyhozen a ministr Prachař vzal návrh zpět! Gratuluje, že rozum zase jednou zvítězil!
